„Správné určení příčiny úmrtí nelze provádět v reálném čase,“ upozornil na úvod konference ministr Blatný. „Data, tak jak jsou nahlašovaná, se mění v čase. Nelze je provádět naráz," dodal.

V posledních třech měsících roku 2020 podle něj však bude úmrtnost v ČR vyšší než v předchozích letech. „Hlavním důvodem je zvýšená mortalita pacientů s covidem-19. Data za říjen ale ukazují i na zvýšení mortality z jiných důvodů,“ dodal ministr.

„Kvůli zatížení zdravotního systému mohlo docházet k hromadnému úmrtí i lidí, kteří umírají na jiné choroby než koronavirus," řekl Blatný s tím, že zejména při první vlně koronaviru byla odkládána péče a lidé se ke svému lékaři nemohli například dostat včas nebo se báli jít do nemocnice kvůli obavám z koronaviru. 

„Je nutné znovu obnovit standardní zdravotní péči," zdůraznil také Blatný.

V prvním pololetí byl covid příčinou úmrtí asi u 27 procent zemřelých, kteří byli pozitivní na koronavirus, ve druhém pololetí zatím zhruba u 40 procent. Průměrný věk zemřelých, kteří byli v době úmrtí pozitivní na covid-19, je kolem 80 let.

Celkový počet pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na covid-19, může být za rok 2020 mezi 9 až 10 tisíci. 

Zatím podle něj však nedošlo k zahlcení nemocnic a neroste ani počet úmrtí mimo nemocnice. „Není tedy pravda, že by lidé umírali doma, bez ošetření, diagnostiky a podobně," dodal ministr. 

Vyjádřil se k antigenním testům. Cílem je podle něj snížit pravděpodobnost při uvolnění restriktivních opatření pomocí antigenních testů. „Musíme být schopní vybrat tu část populace, která si myslí, že není nemocná, ale je. Učitelé budou první. Následně to bude celá populace,“ sdělil.

Blatný už v rozhovoru pro MF DNES potvrdil, že lidé dostanou mezi 18. a 31. prosincem možnost nechat se otestovat antigenními testy zdarma. Testy by měly být hrazeny ze zdravotního pojištění.

Jednal i Ústřední krizový štáb

Kvůli stávajícímu vývoji epidemie koronaviru v Česku se ve středu znovu také sešel Ústřední krizový štáb, v jehož čele stojí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ten následně na tiskové konferenci uvedl, že situace zatím není jednoznačná.

„Podle informací z ministerstva zdravotnictví ta čísla neklesají tak rychle, jak bychom si přáli," uvedl Hamáček k možnosti dalšího uvolňování opatření. Zdůraznil také, že v některých krajích se situace dokonce vyvíjí opačným směrem.

Systém PES hodnotí vývoj epidemie v Česku podle čtyř kritérií, každému přiřazuje bodovou hodnotu a jejich součtem je výsledné rizikové skóre, roli hraje i klesající nebo rostoucí trend.

Systém PES:

 Aktuálně je Česko od pondělí ve čtvrtém, druhém nejvyšším stupni rizika, protiepidemická opatření se mírně rozvolnila. Nejpřísnější fialový stupeň začíná na 75 bodech, pod tento počet situace v ČR klesla minulou středu.

Pro posun do ještě mírnějšího stupně je třeba sedm dní zůstat na úrovni třetího stupně mezi 41 a 60 body, kterého bylo dosaženo v pondělí. Pokles o deset bodů byl ale těsný, hodnota pozitivity testů byla hraniční, vyplývá ze statistik MZd. Navíc se zvýšilo reprodukční číslo, které je dalším ze zvažovaných parametrů, a dál roste. Zatímco v nedělo bylo 0,72, dnes už je 0,93.

Třetí stupeň skóre znamená další zmírnění opatření. Vláda bude o dalším rozvolňování, týkající se například otevření obchodů či restaurací, mimořádně jednat v neděli.

Vláda minulý pátek také schválila prodloužení nouzového stavu do 12. prosince. Původně plánoval menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD prodloužení o 30 dnů do 20. prosince, nezískal pro to ale souhlas Sněmovny. Poslanci odhlasovali ve čtvrtek po 8,5 hodiny dlouhé debatě odsunutí konce nouzového stavu o 22 dnů. Bez souhlasu Sněmovny by nouzový stav skončil s dneškem.

Na nouzový stav jsou vázány restrikce k omezení šíření nákazy, jak je stanoví i nový protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví. Sněmovna schvalovala prodloužení už koncem října. Kabinet žádal stejně jako nyní o 30 dnů, poslanci tehdy souhlasili podle návrhu části opozice se 17 dny.