Už pár minut po sedmé se u bočního vchodu Základní školy Letců R.A.F. v Nymburce vytvořil zástup dětí s rodiči. Dospělí se sice snažili udržovat rozestupy, vítání některých spolužáků se však bez bližšího kontaktu přesto neobešlo. Čtvrt hodiny po sedmé se vchod otevřel. „Najděte si dveře, které označují vaši třídu a běžte prosím do ní,“ vyzýval hlas a fronta se dala do pohybu. 

Statečnější prvňáci volili variantu samotestování a poctivě pětkrát otáčili s tyčinkou v každé nosní dírce. „Tak se pojď podívat, jak to dělají. Opravdu to nic není, to ti strčí jen na krajíček nosu, nikam daleko ti to strkat nebudou,“ vysvětlovala naléhavě maminka slzícímu chlapečkovi, který měl z testovací tyčinky hrůzu.

Ne všichni rodiče však byli ochotni připustit testování svých potomků. Ředitel školy Jiří Cabrnoch musel s jedním tatínkem řešit situaci, kdy rodič nechtěl nechat testovat svého syna, přesto se však dožadoval, aby se jeho potomkovi dostávalo vzdělávání. „Musel jsem vysvětlit, že já ta pravidla nevymýšlím a pokud chce někoho žalovat, tak ať podá žalobu na stát. Pravidla jsou v tuto chvíli daná a my se jich budeme držet,“ vysvětlil ředitel.

První den rozvolnění se někteří malí školáčci rovněž učili "správně" plivat. A to v těch školách, kde místo tyčinkových antigenních testů pro odběr z přední části nosu upřednostily ty ze slin. 

"Sbírejte sliny, děcka. Máte někdo dobrou svačinu? Vytáhněte ji, ať se vám sbíhají a nemáte sucho v puse," žertoval ještě před testovaním školník Ivo Musil v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Každá třída měla pro testování vyhrazené vlastní prostory a k dispozici byly i asistentky, které rodičům v případě potřeby poradily. 

Samo testování tak probíhalo více-méně bez problémů, a nekonalo se ani předpokládané menší zdržení výuky. Návrat do školy však některé děti obrečely. Na domácí výuku si totiž zvykly a z obnoveného rituálu brzkého ranního vstávání, oblékání a odchodu do školy příliš radosti neměly. "Syn si zase rychle zvykne," věří matka školáka Františka Týmala. 

Bez větších problémů

Do školy se naopak těšil prvňák Jakub ze ZŠ Mozartova v Olomouci. "Těšil jsem se na spolužáky, na všechno. Konečně jsem se dočkal," radoval se chlapec a ruce dal nad hlavu, jako by právě vstřelil důležitý gól. A nevadilo mu ani povinné testování. "Zvládl jsem to. Ne, nebolelo to. Trochu to šimralo," dodal. 

Škola, kam od sedmi hodin ráno postupně proudilo asi 140 dětí z "áčkových" tříd, zvolila antigenní testy s odběrem z nosu. „Výborně. A teď ještě druhou nosní dírku. Jednou, dvakrát, třikrát…,“ počítala kantorka spolu s druhákem, kolikrát již otočil štětičkou v přední části jedné z nosních dírek. Děti zvládaly stěry bez problémů.

Něco po půl osmé bylo otestováno sedmdesát dětí. „Všichni jsou zatím negativní. Postupuje to velice dobře. Čas máme dobrý, děti to v pohodě zvládají. Věřím, že v osm hodin začneme učit. Od toho škola je, aby se v ní učilo, ne testovalo,“ nechal se slyšet ředitel Zbyněk Kundrum. 

Podle vedoucí odboru školství olomouckého magistrátu Hany Fantové se první kolo testování antigenními testy v olomouckých základních školách obešlo bez větších problémů. „Objevily se iniciativy, že nesouhlasí s testováním. Rodiče nám napsali dopis, stejně tak do škol, ale dnes se zatím žádné problémy nevyskytly,“ sdělila před devátou hodinou Deníku.

Děti se testování nebojí

Do Základní školy v prachatické Vodňanské ulici začali první žáčci přicházet už před půl osmou ráno. "Já jsem byl na testu už dvakrát, babička s dědou byli nemocní," vysvětloval klučina z první lavice, který se testování prý vůbec nebál. 

"Všichni jsme negativní, můžeme si napsat diktát," sdělila dětem po chvíli čekání paní učitelka. Vzápětí ale svou třídu ujistila, že šlo jen o legraci a pondělí bude volnější, aby si zase celá třída na sebe zvykla.

Tento týden nastoupilo do Základní školy ve Vodňanské ulici 103 dětí. "Nikdo nebyl pozitivní, mám radost," doplnila ředitelka školy Petra Sandanyová. Roušky, mytí rukou a jejich dezinfekce berou děti ve Vodňance jako samozřejmost.