„Potěšilo mě, že se lidé v drtivé většině chovají konstruktivně, snaží se nešířit paniku, ale faktické informace, pomáhat si navzájem nebo těm, kdo to potřebují. Ukazuje se, že když se děje něco skutečně podstatného, Češi se mnohem spíše semknou než rozdělí. Vznikla spousta podpůrných skupin a informačních aktivit, což je opravdu dobrá zpráva o stavu společnosti,“ uvedl pro Deník Petr Nutil, spoluzakladatel serveru Manipulátoři.cz a autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek.

"Atmosféra na sociálních sítích je nejlepší od dob založení Facebooku a Twitteru. Platí to pro ČR, na americkém Twitteru je to teď hodně toxické, hněv, bezmoc… Češi si vedou báječně," potvrzuje další internetová analytička Alexandra Alvarová.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

"Lidé uložili své spory do skříní a pomáhají si, bez ohledu na to, kdo je kdo. Nic takového tady v Kanadě a USA zatím nevidím. Jsem naprosto konsternovaná, kolik dobrého se v nás Češích probudilo."

Pozor na nespolehlivé zdroje

Na dotaz, na co by si lidé měli při své komunikaci na sociálních sítí dávat v současné době pozor, Nutil odpovídá, že je dobré všímat si, odkud ta která informace pochází.

„Naprostých nesmyslů ohledně koronaviru je na internetu obrovské množství. Především je třeba mít se na pozoru před příspěvky, snažícími se vyvolat paniku. Takové mohou podléhat i trestněprávním postihům, například když naplní podstatu trestného činu například šíření poplašné zprávy,“ uvádí Nutil.

Deník proti fake news.Stejně nebezpečné jsou podle něj ale neověřené zprávy nebo i doporučení týkající se zdraví, jež pocházejí z neodborných a nekvalitních zdrojů. „Nejrůznějšími pochybnými návody na ničení viru můžeme ublížit sami sobě, nebo lidem v našem okolí,“ upozorňuje internetový analytik.

"Pravda je, že původní rozdělení do bublin vede k tomu, že bublina konzumentů ruské propagandy občas sdílí nebezpečné hoaxy (je to neškodná chřipka, nákaza je od americké armády a podobné nesmysly), ale okamžitě se na ně vrhají příbuzní a známí a prosí je, aby tohle nešířili, že je to nebezpečné. To jsem nikdy nezažila. Taky jsem šokovaná explozí občanských svépomocných skupin," potvrzuje Alvarová.

Dezinformace šíří nedůvěru v instituce

Docela dobrou zprávou je podle něj to, že hlavní narativy dezinformací necílí na konkrétní skupiny obyvatel ani na etnické skupiny, takže nedochází k šíření konkrétně zaměřené nenávisti. Přesto by se však nepravdivé zprávy neměly podceňovat.

„Dezinformace z velké části šíří nedůvěru v oficiální instituce, konspirace míří proti EU, Americe, nebo se snaží spojovat onemocnění s migranty, neziskovkami a tak dále. Je dobré jako vždy dávat si pozor na to, co sám šířím a odkud. Nevěřit všemu, co se na internetu objeví. Mám-li ve svém okolí někoho, kdo je vystrašený a má tendenci dezinformacím podléhat, je dobré s ním o tom mluvit, upozornit ho na to anebo mu dodat faktické informace,“ uvádí Petr Nutil.

Uživatelé internetu by podle něj neměli sázet na pochybné zdroje a měli by hledat informace u relevantních a skutečných médií nebo na stránkách institucí, jako jsou ministerstvo zdravotnictví, hygienické stanice a podobně.

„Téměř každé město už poskytuje na svých webech faktické informace. Jsou zřízeny různé infolinky, kam se lidé mohou obracet se svými dotazy. Každý z nás může přispět tím, že nebude děsit své okolí, nebude šířit hysterii a paniku. Je to zbytečné a kontraproduktivní a uškodilo by to nám všem,“ říká Nutil.

Pravidlo číslo jedna: chovejme se ohleduplně

"Každý strach v nás vyvolává touhu zaútočit nebo utéct, je to silný starý mechanismus. Vidím ale, jak na sociálních sítích povstává nová generace přirozených lídrů, kterým lidé naslouchají. Říkají: Semkněme se, jedině společně máme nějakou šanci. Kdo to zavinil, budeme řešit, až budeme v bezpečí. To je správný postoj. Vidím to teď na americkém Twitteru: Američané řeší, kdo to zavinil, Češi si posílají poptávkové seznamy na roušky a v podstatě úkolují vládu: chceme galanterie, potřebujeme tohle, zakažte nebo povolte tamto… To je naprosto ojedinělé. Zaznamenala jsem hněv na ´italské lyžaře´, na Čínu a na vládu a prezidenta, ale přestože jde o hněv oprávněný, teď nám v ničem nepomůže. Teď si musíme pomáhat," dodává Alexandra Alvarová.

Z hlediska každodenního života pak platí, že byť třeba zatím žádné příznaky necítíme, je nutné řídit se pravidly předběžné opatrnosti a chovat se tak, jako bychom mohli být nakaženi. Tedy nosit roušku nebo obdobný prostředek zakrývající ústa a nos, vyhýbat se starým lidem, protože jsou nyní nejzranitelnější, dodržovat hygienu a respektovat opatření vyhlášená vládou.