„Na strategii pracujeme v širokém odborném týmu pod vedením Mariána Hajdúcha. Snažili jsme se, aby byla připomínkována co nejvíce subjekty a představovala skutečný rámec opatření k efektivnímu využití kapacit,“ uvedl Vojtěch. „Chceme být připraveni na to, že na podzim může přijít velký nárůst počtu nakažených,“ řekl ministr a doplnil, že nechce hovořit o druhé vlně, protože podle jeho názoru stále s výkyvy pokračuje vlna první.

Systém testování podle Vojtěcha funguje dobře již dnes, především z hlediska využívání elektronických žádanek.

Strategie řeší především oblast využití páteřní sítě laboratoří a odběrových míst. „Nemůžeme vycházet pouze z této sítě, jsou tam definovány i sekundární kapacity, ale v první fázi chceme jasnou síť, kdy v každém kraji musí být jedna páteřní laboratoř,“ uvedl ministr. „Musí být připraveny testovat od pondělí do neděle, aby tam nebyly žádné prodlevy a byla dodržena maximální lhůta 48 hodin. Bohužel v některých laboratořích se toto ne vždy dělo.“

Národní strategie testování na nemoc covid-19 je ke stažení zde.

Připomínky a podněty přijímá ministerstvo až do 14. srpna na e-mailu strategietestovani@mzcr.cz.

V systému je v současné době více než 100 laboratoří, které nemoc covid-19 diagnostikují. Ty jsou v současné době schopné zkoumat až 17 tisíc vzorků denně. „Naším cílem je kapacitu ještě navýšit,“ řekl Vojtěch.

Důležité je podle ministra také vytvořit systém prioritizace testování. Jako první by měly být odebírány vzorky těm pacientům, kteří vykazují příznaky nemoci a patří mezi nejohroženější skupiny obyvatel, tedy například seniory či pacienty se závažnějšími chorobami. „Důležité je, aby praktičtí lékaři řádně určili ty, kteří budou testováni na covid-19,“ doplnil.

Elektronické nástroje

Na strategii pracovala Laboratorní skupina při MZ ČR po dobu dvou měsíců. Podle vedoucího skupiny Mariána Hajdúcha jde o dokument, který bude nutné průběžně aktualizovat podle vývoje koronavirové situace. „Proto jsme strategii otevřeli k připomínkování. Názorové spektrum způsobů, jak k nemoci přistoupit, je poměrně široké. Konečnou verzi pak bude schvalovat Národní rada pro zdravotní rizika,“ uvedl Hajdúch.

Součástí strategie je řada elektronických nástrojů pro testování včetně interaktivní mapy s vizualizací získaných dat, informačního systému infekčních nemocí nebo elektronické žádanky. Právě ty vyplňuje lékař, který rozhodne a nutnosti testovat pacienta na koronavirus. „Tímto způsobem máme plně mapovaný celý systém testování a touto formou se hlásí až 95 procent všech odběrů,“ řekl Hajdúch, podle kterého elektronické žádanky zesnadňují a zlepšují práci laboratoří.

Výhodou elektronických žádanek je podle ministra Vojtěcha také možnost přidělit na základě dostupných kapacit jednotlivým pacientům odběrná místa, na která se mají k testování dostavit.

Dokument také rámcově definuje potenciálně rizikové skupiny pacientů. Patří mezi ně lidé s hemato-onkologickým onemocněním, imunosupresivní terapií, radioterapií či chemoterapií, pacienti po transplantaci orgánů či kostní dřeně, lidé podstupující rozsáhlý operační výkon, pacienti s diabetem, vysokým tlakem či srdečním a plicním onemocněním a také lidé se vzácnými genetickými poruchami.

„Čeká nás sezona respiračních chorob a ty příznaky - dýchací potíže, kašel a tak dále - jsou podobné. Bude složité na základě symptomů určit, že u daného pacienta je podezření na covid. Proto bude potřeba preferovat při testování rizikové skupiny,“ vysvětlil ministr. „Lidé bez příznaků nebo s mírným průběhem nejsou tím zásadním problémem. Tím jsou lidé s vážným průběhem, které bude třeba hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče.“

Nakažených přibývá

Počet pacientů s koronavirem v Česku v posledních týdnech znovu stoupá. Ve středu laboratoře odhalily 278 nových případů nákazy, což je druhý nejvyšší nárůst od června letošního roku. Nově nakažených je přitom jen o jednoho méně, než při pátečním rekordním červencovém nárůstu.

Aktuálně je v České republice 4290 pacientů s nemocí covid-19 a celkový počet případů v zemi od vypuknutí epidemie překročil hranici 16 tisíc. Ve srovnání s počátkem epidemie však v současné době zdravotníci evidují menší počet pacientů s vážným průběhem onemocnění. K nárůstu počtu nakažených navíc přispívají především lokální ohniska.