Z družicových snímků podle meteorologa jasně vyplývá, že v období od 16. března, kdy byla v Česku vyhlášená karanténa, až do 8. dubna 2020, byly koncentrace oxidu dusičitého výrazně nižší než ve stejném období v roce 2019. Pokles je podle něj znatelný na mapě světa, Evropy i Česka. "U map Evropy či světa je velmi dobře vidět markantní pokles, a to zejména ve městech a průmyslových oblastech. Zde můžeme takřka s jistotou říci, že se nejedná pouze o výkyv v důsledku odlišných meteorologických podmínek," uvedl Brzezina.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

U České republiky je podle něj ale situace složitější, protože jde o výrazně menší území. Pokles koncentrace oxidu dusičitého je na družicových snímcích sice znatelný i na českém území, data z měřicích stanic jsou ale podle Brzeziny nejednoznačná. Některé stanice sice zaznamenaly pokles koncentrace, jiné ale evidují naopak nárůst. Dopravní stanice však podle něj nemají příliš velkou reprezentativnost a koncentrace tam naměřené nelze vztahovat na rozsáhlejší území. Družicové snímky zase poskytují méně přesné informace v nižším rozlišení, za to plošnějšího charakteru.

Jde o kombinaci vlivů

"U České republiky ale vzhledem k velikosti území musíme být opatrní s hledáním příčin poklesu. Nemusí se nutně jednat o pokles v důsledku opatření proti šíření nákazy koronavirem, může se jednat o vliv meteorologických podmínek a celkové změny počasí typickou pro toto období - oteplování, prodlužování dne," uvedl Brzezina. Nejpravděpodobnějším scénářem je tak podle něj to, že jde o kombinaci všech těchto vlivů.

Primárním zdrojem oxidu dusičitého je doprava, výrazný je také průmysl případně další zdroje. Vždy záleží na konkrétní oblasti světa. V České republice tvoří doprava podle posledních dat Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2017 něco přes třetinu celkových emisí. Výrazný je také podíl veřejné energetiky a výroby tepla (25,7 procenta).