Klenoty byly v minulých dnech vystaveny ve Vladislavském sále na oslavu 100. výročí vzniku Československa a 25 let od založení České republiky.

Krnáčová se dnešní ceremonie nezúčastnila kvůli jednání pracovní skupiny k dostavbě Pražského okruhu. Další klíče od komory mají předsedové obou komor Parlamentu a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Při ohledání před uložením odborníci zjistili, že klenoty nevyžadují zásadní údržbu, pouze je očistili lihem. Některá místa koruny jsou však těžce dostupná, proto by se v příštích letech mohla podrobit důkladnějšímu čištění. Hrad zvažuje také její další zkoumání. Koruna by mohla být prohlédnuta rentgenem, kvůli ověření, zda je v kříži skutečně uložen trn z trnové koruny Ježíše Krista, jak je na křížku na koruně napsáno.

Premiér Andrej Babiš podal prezidentovi Miloši Zemanovi 24. ledna demisi vlády. Zároveň ale získal pověření k vyjednávání o vládě nové.
Babiš předal demisi. Zeman mu dal druhou šanci, netrvá na 101 hlasech

Klenoty, které jsou symbolem české státnosti, jsou vystavovány pouze při výjimečných příležitostech, během mandátu prezidenta Zemana to bylo potřetí. Prvně tomu bylo po jeho zvolení v roce 2013, podruhé při oslavách 700. výročí narození císaře Karla IV. v roce 2016 a potřetí letos.

Dále ředitel odboru památkové péče Petr Kroupa zvažuje zdokumentování vývoje koruny. "Karel IV. byl perfekcionista a snad celý život téměř, když sehnal nějaký lepší dražší významnější kámen, tak ho vyměnil za ten starý. A jsou tam, byť se to pečlivě snažili zakrýt zlatníci v jeho době, otvory po umístění kamenů, které tam byly umístěny před některými ještě dříve," řekl ČTK Kroupa.

Podle nového zjištění historika umění Karla Otavského byl dříve kříž na koruně, který je dnes na zlatém válečku, umístěn na safíru. "Pan doktor Otavský zjistil, že ve starých popisech tam byl nějaký prstencový safír, a dokonce je to na vyobrazení z té doby, ze začátku 17. století," řekl Kroupa.

Korunovační klenoty.
Korunovační klenoty vidělo na Hradě přes 32 tisíc lidí

Součástí pokladu jsou mimo jiné tři látkové čepičky. Dvě z nich pocházejí z 19. století, doba původu třetí z nich, která je nejstarší, není jasná. Hedvábí se používalo už ve 13. století a podle Kroupy by bylo možné její stáří zjistit uhlíkovou analýzou. Koruna je ukládána v koženém pouzdře, které pochází také z doby Karla IV. a je v dobrém stavu.

Svátováclavský poklad se uchovává v Korunní komoře v kapli svatého Václava. V době výstav je pravidlem i údržba komory. Stejně tomu bylo i letos, kdy byla komora vyčištěna. Žádné zásadní opravy však nebyly nutné. Komora byla naposledy výrazně rekonstruována v minulém století, když do ní 70. letech zatekla voda.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Ostatní předměty jsou novější.

Pražské mosty. Ilustrační foto.
Problém Prahy? 136 mostů v tristním stavu