Co je podle vás největší komplikací?

Je to systém dotací pro poskytovatele pečovatelské služby. Nemají absolutně žádnou jistotu, že dostanou dotace, a tudíž budou moci služby poskytovat tak, aby si je klienti mohli dovolit. Problémem jsou samozřejmě i výše příspěvků pro postižené. Nejvíce služeb spotřebovávají ti, jež mají nejnižší, tedy první stupeň postižení. Naopak lidé, kteří jsou na pomoc odkázáni plných čtyřiadvacet hodin denně, si je za příspěvek ve výši osm tisíc či jedenáct tisíc korun nejsou schopni zaplatit. To bychom chtěli ve spolupráci s panem ministrem změnit.

Souhlasíte s ideou ministra Nečase poskytovat poukázky na pečovatelskou službu?

V žádném případě. Nesmírně by to zkomplikovalo život lidem, o které se starají rodinní příslušníci. A těch je kolem čtyřiceti tisíc. Právě tolik lidí pobíralo příspěvek na péči o osobu blízkou. Dnes by tito lidé si měli také objednat službu, ale proč by to dělali, když jim dosavadní systém vyhovoval?

Lidé ale zatím z ústavů neodcházejí, a tudíž se zdá, že zákon svůj účel prostě neplní…

Přesun z ústavů do domácí péče se zatím nekoná. Zákon ale zcela změnil dosavadní zajetý systém a lidé se musejí s novým seznámit a musejí se vychytat mouchy. Mnoho lidí navíc stále čeká na příspěvek. Lidé dlouho čekají na posouzení a přiznání nároku na peníze, takže stále zůstávají v ústavech. Ale chce to všechno čas. Zákon platí teprve tři měsíce.