„Nadprůměrnou míru kriminality zaznamenáváme jen na 12,7 procentech území. Vysoká je hlavně ve větších krajských metropolích. Jde zejména o Prahu, Brno, Olomouc, České Budějovice a Ostravu,“ uvádí Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mezi oblasti s nejvyšší mírou kriminality patří i severozápadní Čechy a severní Morava, dodává analytik Jiří Nemeškal: „Na severozápadním okraji republiky se jedná o téměř souvislý pás zvýšené kriminality. U Ostravska je to jinak. Kriminalita se koncentruje ve městech, ale klidnější oblasti – třeba východní a jihozápadní okolí Frýdku-Místku – vykazují podprůměrné hodnoty.“

Autoři analýzy na základě statistik sestavili seznam ukazatelů charakteristických pro jednotlivé oblasti země, které jdou často ruku v ruce s vyší mírou kriminality. Zařadili mezi ně například vysokou koncentraci obyvatel a sní spojenou relativní anonymitu jedince. 

V případě předměstí větších sídel, která obývají převážně lidé s vyššími příjmy, kteří denně dojíždějí do centra za prací, se kriminalita týká primárně movitého majetku. 

Vliv na zvýšenou úroveň zločinnosti mají podle analýzy také rekreační objekty. Lokality s vysokým množstvím dlouhodobě neobývaných nemovitostí, sloužících výhradně k rekreačním účelům, jako je například oblast Posázaví, jsou často rájem pro zloděj. Ti zde mají dostatek času pro vloupání do objektů, které navíc nebývají dostatečně zabezpečené.

Nadprůměrné hodnoty kriminality vykazují také turistické lokality v Krkonoších, na Šumavě nebo v Beskydech, kde se v době sezóny pohybuje vysoký počet lidí.

Nejnižší hodnoty kriminality vykazují vnitrozemské oblasti nacházející se na Českomoravské vrchovině, Táborsku či Klatovsku.