Kdyby takový postup uplatňovala všechna zařízení, neměli by obyvatelé menších obcí, kde jesle nefungují, žádnou šanci na umístění dítěte. Ve výběru případů za letošní třetí čtvrtletí to uvedl veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Dodal však, že na umístění dítěte v jeslích není právní nárok.

Na ombudsmana se obrátila matka, která si přála své dítě nechat zapsat do jeslí. Ve městě, kde žije, však podmiňovali umístění dítěte trvalým bydlištěm. Neuspěla proto, neboť má trvalé bydliště jinde. Podle Varvařovského je použití pravidla trvalého bydliště nepřiměřené. Ochránce souhlasí s předností pro děti ze spádové oblasti, podle něj to však nelze vykládat tak, že rodiny z okolních obcí nemají šanci.

Kritériem trvalého bydliště se na začátku roku ombudsman zabýval i u přijímání do mateřských škol. Podle něj není diskriminační a může být legitimní. "Pokud by však toto kritérium bylo bezpodmínečné, tj. žádné dítě bez trvalého pobytu v obci by nemohlo být za žádných okolností přijato, o legitimitě tohoto kritéria lze pochybovat," uvádí v doporučeních na svých internetových stránkách. Diskriminovalo by to prý například cizince, kteří v evidenci obyvatel nejsou, protože mají povolení k trvalému pobytu v ČR, ne na konkrétní adrese.

Ombudsman dodal, že v přijímání dětí do školek a jeslí jsou rozdíly. Mateřská škola je vzdělávacím zařízením a dítě má mít k vzdělávání přístup. Jesle jsou však zdravotnickým zařízením, a na umístění dítěte v nich proto není právní nárok podobný tomu, jaký platí u předškoláků ve školkách. "Neexistuje ani povinnost pokrýt veškerou poptávku po jeslích ve všech regionech ČR," dodal ombudsman.