„Před pár dny mi volala matka třináctiletého žáka. Její syn kopl učitelku do holeně tak silně, že musela na ošetření do nemocnice, ale její dotaz zněl, jak to má zařídit, aby se příště k případu nevolala policie. Řekla mi, že potomka nezvládá, prý v tom spoléhá na školu,“ podělil se Hrzal se svou zkušeností na semináři, který včera pořádal školský sněmovní výbor.

Ačkoli od roku 2017 je ředitel základní školy ze zákona povinen při hrubých a opakovaných slovních či fyzických projevech násilí na ostatních žácích či na učitelích kontaktovat odbor sociálně-právní ochrany dětí, v případě žáka střední školy ho vyloučit, ne vždy se to děje.

Vykázání agresora

„Učitelé mají už dnes teoretickou možnost žáka vykázat, ale nedělají to, protože nejsou k dispozici sociální pracovníci a rodinní terapeuti, dětští psychiatři. My jim to však dlužíme a ředitelům bychom měli poskytnout nástroj na řešení vyhrocených situací. Než ho ale zavedeme, musí tu fungovat řada ostatních metodických a preventivních opatření,“ uvedla pořadatelka semináře, poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).

Účastníci semináře se shodli, že je nutné posílit roli metodiků prevence, kteří by měli pracovat na plný úvazek a mít kvalitní specializované vzdělání. Právě oni totiž mohou odhalit zárodky rizikového chování a odstranit je dřív, než se naplno rozvinou.

Maturant brněnského gymnázia Jan Sláma představil studentský projekt Nenech to být, který funguje už dva roky a zapojilo se do něj 1500 škol, 2500 učitelů a přes 4000 žáků. „Přes anonymní schránku důvěry se děti svěřují s různými projevy ponižování a často uvádějí, že ředitelé nepovažují šikanu za reálný problém. A pokud ho uznají, nevědí, jak s ním pracovat,“ sdělil Sláma.

Připomněl, že na školách v USA pracuje na plný úvazek minimálně jeden preventista, na některých jich je až pět. Z analýzy 4150 upozornění lze doložit, že v 86 procentech jde o verbální šikanu spolužáků, v 36 procentech o fyzické napadání a v sedmi procentech o kyberšikanu.

Krize důvěry

Všichni diskutující se shodli, že je nutné podporovat setkávání pedagogů, aby si mohli předávat zkušenosti. Zřizovatelé i odboráři by také přivítali vydání metodického pokynu pro zacházení s nezvladatelnými žáky. Jana Zapletalová, náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání, označila jako hlavní problém krizi důvěry v autority, za něž už žáci na druhém stupni ZŠ učitele a ředitele mnohdy nepovažují.

To potvrdila i data z prezentace ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Z nich plyne, že 29 procent českých žáků kantory nerespektuje.

„Učitelé věci někdy neřeší i proto, že se bojí svého selhání. Funguje to tam, kde existují přesná pravidla pro chování všech aktérů po oznámení šikany,“ dodala Zapletalová.