Při posledním sčítání lidu v roce 2011 stálo v Hřebečné sedmadvacet domů, které obývala méně než stovka obyvatel. Jejich počet stoupl nepatrně, teď se ale mluví výstavbě až dvaceti apartmánů. Upozorňují na to samotní obyvatelé obce na sociálních sítích. „Měla by být podepsaná smlouva na zasíťování pozemků s realitní kanceláří,“ říká Petr Mikšíček, který sousedí přímo s dotyčnou loukou. Pozemky nepatří obci, ale soukromému majiteli, který se je rozhodl prodat.

Deník kontaktoval realitní kancelář, která projekt připravuje a požádal ji o bližší informace k připravovaným stavbám. Ta se ale omluvila, věc komentovat nechce. „Uvědomujeme si, že jakákoli výstavba v Krušných horách je extrémně citlivou záležitostí pro všechny zúčastněné, takže pro tuto chvíli víc projekt komentovat nebudeme,“ říká Petr Vlášek, jednatel Williams & Cruise trading.

S výstavbou domů a především rekreačního bydlení v horách bojuje řada obcí. Místním vadí, že nové stavby, které nefungují jako trvalá bydliště, neberou ohledy na ráz krajiny. Někdy je terčem kritiky také chování majitelů. „I teď, v době omezení a nouzového stavu tu lítají lufťáci po lesích na čtyřkolkách, najíždějí auty do lesů. Nevyrostli tady, nemají ke krajině vztah,“ myslí si Kateřina Holá, která v jedné z horských vesnic bydlí.

Na mohutnou výstavbu v horách upozorňuje opakovaně i starosta Božího Daru Jan Horník. „Máme informace, že v Loučné pod Klínovcem se má vybudovat dalších 15 tisíc ubytovacích lůžek. Dnes je tam 2,5 tisíce lůžek. Nyní se pracuje na změně územního plánu, která by tak masovou výstavbu povolila,“ řekl před časem Deníku.

Ráz krajiny

Obavy mají místní především o ráz krajiny, nejinak je tomu i v Hřebečné. „Pokud se podíváte na saskou stranu, jsou hory mnohem hustěji osídlené. Nevidíte tam ale stavby, které jsou úplně architektonicky mimo, které nerespektují  prostředí kolem sebe,“ vadí Petru Mikšíčkovi.  

Krušné hory podle něho nemají zatím regulativy, které by  podobně jako je tomu na Šumavě, umožňovaly stavět jen takové budovy, které budou architektonicky zapadat do okolí. Okolí Abertam bylo v roce 2019 zapsáno jako hornická krajina na seznam UNESCO. Apartmány by navíc měly stát na louce, na které ve velkém množství roste zákonem chráněná bylina, koprník štětinolistý. „Můžete ho zde vidět a cítit po celý rok, až do listopadu, je to typická a vonící bylinka, kterou východně od Krušných hor nikde nenajdete,” upřesňuje Mikšíček.

Prakticky ale pokud nedojde ze strany úřadů nebo jiných účastníků řízení k dalším námitkám, stavbám v cestě nestojí ani územní plán obce. „Máme územní plán, který platí déle než deset let. Dle územního plánu se na louce stavět smí,“ říká místostarosta Abertam Rudolf Löffler. Regulativ, který by bral ohled na významnost kulturní krajiny Abertam a zápis Unesco podle jeho vyjádření obec připravuje. „Už nyní platí regulativ památkářů na střechy, další jsou v jednání,“ doplňuje Löffler.

UNESCO vliv zatím nemá
Přestože krajiny Abertamska, ale také Jáchymovska, jsou zařazeny na seznam UNESCO, faktický vliv na stavbu nebo znemožnění developerských projektů v nich, to mít nemusí zatím žádný. UNESCO automaticky neznamená vyšší právní stupeň ochrany. „Právní ochranu statku UNESCO zajišťuje prohlášení krajinné památkové zóny  Po prohlášení KPZ státní památková péče posuzuje všechny stavební záměry na chráněném území,“ vysvětluje Jelena Dědková z Národního památkového ústavu v Lokti.  „V případě, že se záměr stavby nachází na území, které platný územní plán určuje k zástavbě, posuzuje se každý záměr jednotlivě s tím, jaké bude mít dopady na sledované hodnoty území,“ doplňuje Dědková. Stávající územní plány vzniklé před zápisem statku do UNESCO, jsou platné, přestože se podle Dědkové k nim neměla památková péče možnost vyjádřit. „Pokud by se tvořila nová územně plánovací dokumentace, byla by předmětem posouzení orgánů státní památkové péče,“ uzavírá Dědková.