„Je třeba zdůraznit, že smrtelné dopravní nehody již dávno nejsou doménou mladých motocyklistů. V roce 2017 přišlo za řidítky svého stroje o život 37 jezdců ve věku nad 35 let, tedy 58 procent z celkového počtu mrtvých motorkářů,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

V roce 2017 zahynulo při dopravních nehodách celkem 64 motocyklistů, tedy o dva více než o rok dříve. Dalších 418 jezdců v jedné stopě bylo zraněno těžce a 2 173 lehce. Motocyklisté byli účastníky celkově 2 919 nehod, při nichž zahynulo 66 osob. Sami pak zavinili 1 684 nehod, jejichž následkem zemřelo 40 lidí. Nejvíce obětí měli na svědomí jezdci sedlající stroje o objemu válců od 460 do 850 krychlových centimetrů.

Nejčastěji loni umírali motocyklisté na Ústecku, kde jich přišlo o život osm. Následují kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský (sedm mrtvých) a Liberecko společně se Zlínskem (po šesti usmrcených). Naopak nejméně obětí z jejich řad bylo v Praze, na Královéhradecku, Pardubicku a Vysočině (shodně po dvou mrtvých). 

Počet motocyklistů usmrcených při nehodách v roce 2017

Zdroj: Tým silniční bezpečnosti 

„Ze zveřejněných údajů vyplývá, že ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci. To, že nehody jsou pro motocyklisty velmi nebezpečné, potvrzuje i zjištění, že loni byla v České republice pravděpodobnost úmrtí motorkáře při kolizi 4,6x vyšší než při průměrné nehodě,“ upřesňuje Budský.

Počty mrtvých, těžce a lehce zraněných motocyklistů při dopravních nehodách v ČR v letech 1993-2017

Zdroj: Tým silniční bezpečnosti

V tomto směru byl pro české motorkáře nejtragičtější rok 2007, kdy jich zemřelo 134, a naopak nejpříznivější byl rok 2016 se 62 mrtvými. Od vzniku samostatné České republiky byl průměrný podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí dopravních nehod každoročně přibližně devět procent, loni to bylo výrazně více - totiž 12,7 procenta.

Proč motocyklisté umírají

Pokud motocyklista zemře při nehodě vlastní vinou, bývá to v naprosté většině případů kvůli nepřiměřené rychlosti jízdy. Tak tomu bylo i v loňském roce, kdy rychlost zabíjela ve 23 případech. S velkým odstupem následují nesprávný způsob jízdy, nesprávné předjíždění či nedání přednosti v jízdě. „Automobilisté motorářům naopak nejčastěji ublíží proto, že je nevidí nebo špatně odhadnou jejich rychlost či vzájemnou vzdálenost,“ vysvětluje Budský.

Podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba snižuje riziko vzniku smrtelného zranění cestujících na motocyklu o téměř 40 procent, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent. Přesto v loňském roce zemřeli čtyři jezdci v jedné stopě jedoucí bez přilby, dalších 16 bylo zraněno těžce a 81 lehce.

Zdravotní následky nehod motocyklistů

Z údajů Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu vyplývá, že třetina motocyklistů, která je po nehodě převezena do nemocnice k vyšetření, bývá hospitalizována. Zatímco průměrná délka hospitalizace zraněných při dopravních nehodách činí necelých osm dní, motocyklisté si poleží o dva dny déle. Zranění často bývají skutečně vážná. Nepřekvapí proto, že na jednoho usmrceného motocyklistu připadají další čtyři se závažným poškozením mozku, míchy či končetin.

Pokud se jedná o následky nehod pro motocyklisty v České republice, podle údajů zveřejněných Evropskou komisí nejčastěji utrpí zranění dolních končetin (39 procent nehod se zraněním či usmrcením), zranění hlavy, obličeje či krku (18 procent), páteře (12 procent), břicha či pánve (11 procent) a hrudníku (9 procent). Vícečetné trauma utrpí každý desátý zraněný motorkář.