Dokonale zdemoluje vybavení bytu a pak zhasne. Přesně tohle se nedávno stalo na Karlovarsku, kde kulový blesk podpálil krov střechy rodinného domu a způsobil škodu za třicet tisíc korun.

„Nepamatuji, že by se něco podobného na Královéhradecku stalo, ať se to týká kulového nebo obyčejného blesku,“ řekla nám včera mluvčí hasičů Královéhradeckého kraje Martina Žahourková.

Jak potvrzují meteorologové, spatřit kulový blesk je malý zázrak. Podle nich totiž na jeden kulový blesk připadá zhruba deset tisíc normálních blesků. „Je to specifická záležitost. Málokdo kulový blesk viděl. Navíc některé z nich prostupují zdí a neporuší ji. Jiné zdi naopak prorážejí nebo vytrhávají kabely elektřiny nebo rozvody vody v domech,“ uvedl při karlovarském požáru klimatolog Rudolf Kovařík.

A ochrana proti kulovému blesku? Žádná podle něho neexistuje.

Potvrdili nám to také z hradecké firmy Eltim, která se mimo jiné stará o montáž či revize hromosvodů.

„Kulový blesk? Zatím nikdo nezjistil, jestli vůbec existuje. Jen se kolem něho objevilo příliš mnoho spekulací. Proto je také tak těžké dokazovat, zda kulový blesk opravdu stojí nebo nestojí za požárem. Z toho logicky vyplývá, že nelze nikomu radit nebo vymýšlet nějaká preventivní opatření,“ konstatoval krajský vyšetřovatel příčin požárů Královéhradeckého kraje Pavel Jánský.

Víte že:

- Původ a vznik kulového blesku zůstává pro vědce záhadou? Zdokumentované případy vypovídají o tom, že se objevuje nejčastěji v červenci nebo srpnu.
- Že by kulový blesk „uhodil“ jen za bouřky? Objevují se i v případě, že je nebe bez jediného mráčku.
- Nejznámější obětí kulového blesku v historii byl zřejmě ruský fyzik německého původu Georg Wilhelm Richman? Kulový blesk ho zabil před svědky při studování atmosferické elektřiny na střeše laboratoře.