Vyjádřil se i k tomu, že Lubomír Zaorálek, který byl v roce 2017 předvolebním lídrem sociálních demokratů, ve vnitrostranickém referendu hlasoval proti účasti ČSSD v Babišově menšinové vládě: „Pochopil, že když se nakonec rozhodla do tohoto projektu aktivně jít, je třeba dělat vše pro to, aby byl úspěšný.“

Proti Zaorálkově nominaci nic nemá ani premiér Andrej Babiš a pochválil ji i předseda KSČM Vojtěch Filip, který se s dlouholetým politikem ČSSD zná především z doby, kdy byl v roli místopředsedy sněmovny Zaorálkovým zástupcem. 

Lubomír Zaorálek byl v 80. letech dramaturgem ostravského studia Československé televize a po listopadu 89 jedním z nejvýraznějších tváří ČSSD. Byl ovšem také dlouholetým kritikem Miloše Zemana a jedním z mála politiků, kteří před prezidentskou volbou v roce 2003 veřejně uvedl, že pro něj nebude hlasovat. Zeman ho tak ihned zařadil do seznamu 27 zrádců, kam patřili i Bohuslav Sobotka či Vladimír Špidla.

Koneckonců bývalý místopředseda ČSSD a šéfdiplomat Zaorálek byl jedním z nejbližších spolupracovníků expremiéra Sobotky. Neúnavný sněmovní rétor a pilný čtenář zahraničních periodik a filozofických děl Zaorálek (kvůli jeho zálibě v citacích ho Alexandr Vondra nazval „doktorem Cvachem české politiky“) se v roli ministra zahraničí ovšem dokázal zrádcovské nálepky zbavit a se Zemanem se sblížit. 

Čínská stopa

Jeho jméno se i proto bez problémů – vedle Hamáčkova a Štěchova – objevilo pod pročínským prohlášením čtyř státníků. To má v aktuální situaci pikantní nádech, neboť jako ministr kultury možná bude muset řešit rušení všech vystoupení pražských hudebních těles v Číně, kterou popudil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) snahou o vyškrtnutí bodu o uznání politiky jedné Číny ve smlouvě o partnerské spolupráci mezi Prahou a Pekingem. 

Lubomír Zaorálek bude muset, kromě stabilizace resortu a pokusu o zvýšení jeho rozpočtu nad slíbených 400 milionů korun, řešit řadu legislativních výzev, například zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře či o památkové péči.