O lásce, zradě a atmosféře totalitní společnosti vypovídá příběh, který jako by nešťastnou náhodou vypadl z některé Kunderovy knihy.

Podle autentického policejního hlášení, jež v pondělí na svých webových stránkách zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, udal Kundera v březnu roku 1950 Miroslava Dvořáčka, který v roce 1949 emigroval a později, už jako tzv. agent-chodec, se do Československa vracel. Spletitý případ doslova náhodou odhalil Adam Hradilek, zaměstnanec Ústavu pro studium totalitních režimů, a článek otiskl v týdeníku Respekt. Milan Kundera vše popírá.

Mlčeti zlato…

„Úplně přesný obraz o tom, jak se věci odehrály, dnes přesto není možné získat. Archivy represivních orgánů tehdejšího Československa jsou totiž jen jedním typem zdroje a badatelé ústavu se snaží získat i další, aby byl obraz co nejúplnější,“ řekl Deníku Vojtěch Ripka, vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodal, že s panem Dvořáčkem nebylo možné hovořit a že k případu se nevyjádřil ani Milan Kundera.

#nahled|https://g.denik.cz/50/5b/dvoracek_dokument_kundera_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/50/5b/dvoracek_dokument_kundera.jpg|Policejní protokol o udání Miroslava Dvořáčka zveřejněný Ústavem pro studium totalitních režimů.#

Spisovatel už více jak pětadvacet let neposkytuje rozhovory a z Francie do rodné země jezdí jen tajně a vystupuje zde pod smyšlenými jmény. Loni dokonce ani nepřijel převzít Státní cenu za literaturu, která mu byla udělena. V pondělí v podvečer se však k případu vyjádřil. Podle internetových serverů, které citují agenturu ČTK, je celé obvinění nesmysl.

„Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl a co se nestalo. Toho člověka (Miroslava Dvořáčka, pozn. redakce) jsem vůbec neznal,“ řekl Kundera a svým prohlášením ještě více upozornil na naléhavost úplného objasnění případu. Dodal, že to, co ústav spolu s médii učinil, je „atentát na autora“.

Podle zveřejněného policejního hlášení ze čtrnáctého března roku 1950 udal Milan Kundera emigranta Miroslava Dvořáčka, který se do Prahy vrátil jako agent protikomunistického odboje. Dvořáček tenkrát v Praze náhodně zahlédl kamarádku Ivu Militkou a v jejím pokoji na koleji si na pár hodin schoval svůj kufr s příslibem, že se pro něj vrátí. Militká se však o Dvořáčkově návštěvě zmínila svému příteli a budoucímu manželovi Miroslavu Dlaskovi, který to zase prozradil Milanu Kunderovi. A ten vše nahlásil pražské bezpečnosti.

V době, kdy tak Kundera učinil, byl jednadvacetiletým zapáleným komunistou a autorem ideologicky zabarvených veršů. S komunisty se rozešel až později, od r. 1975 žil ve Francii a v roce 1979 byl zbaven československého občanství.

Kunderova tvorba: Do roku 1989 tabu

Kunderova tvorba pak byla až do roku 1989 v Československu oficiálně tabu, jeho knihy tu mohly začít vycházet znovu až po revoluci, stejný osud měly jeho divadelní hry.

Na otázku, do jaké míry může nové zjištění změnit pohled na spisovatele, odpověděl Deníku ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, literární historik Pavel Janoušek: „Pohled na Milana Kunderu jako spisovatele to změnit nemůže, ale pohled na Kunderu jako člověka určitě. Není to totéž. Těžko dnes soudit o jeho tehdejší psychologii komunisty, nicméně to může vrhnout pohled na jeho těžké osobní vyrovnávání s tímto obdobím, které ve svém díle tematizuje. Nejtěžší to bude pro něj osobně a možná je to i jedno z vysvětlení, proč si Milan Kundera zachovává takový odstup od své vlasti.“

O premiéře hry Milana Kundery v pražskémk Činoherním klubu čtěte zde

Milan Kundera, který vyrostl v rodině známého brněnského muzikologa a hudebníka Ludvíka Kundery, žil v Brně do roku 1948. Poté odešel do Prahy a začal studovat na FAMU.

K případu se Deníku vyjádřil i Arnošt Goldflam, brněnský dramatik a herec, jehož jméno se v minulosti objevilo v Cibulkových seznamech spolupracovníků StB: „Právě proto, že jsem podobnou situaci sám prožil, netroufám si Kunderovo obvinění ohodnotit. Dokud média nezískají hlasy všech aktérů, je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ uvedl Goldflam.