Kůrovci jsou malí brouci, měří do jednoho centimetru. Jak to, že je psi zvládnou vyhledat?
Vyčmuchají je. Kůrovci jsou sice skutečně opravdu malí, ale vylučují specifické feremony. Psa trénujeme na konkrétní složky z každé vývojové fáze brouka tak, abychom byli schopní najít kůrovce v každém jeho stádiu vývoje. Ať už se jedná o stav bezprostředně po náletu, ale i v době kladení vajíček a přerojování. Psi se učí tyto feromony separátně a následně v různých synergiích. V Česku psi cvičíme na syntetické feromony lýkožrouta smrkového, který v našich lesích způsobuje největší škody a kalamity.

Trénink probíhá přímo v lese?
Ze začátku nemusí. Základem je rozvoj čichacích dovedností. Je dobré se psem trénovat úplně všude, aby byl zvyklý na různé situace. V lese bude pravděpodobně potkávat lidi se psy na volno, s dětmi nebo cyklisty. Pokročilejší stádia výcviku přesouváme spíše do lesa, aby si pes zvykl na prostředí, kde se pohybuje zvěř. Všechny tyto faktory by měl pes ignorovat a věnovat se pouze hledání napadených stromů.

Sucho a kůrovec. Tato dvojice nyní ohrožuje české lesy. Oslabené dřeviny jsou náchylnější vůči cizopasným houbám i škůdcům. Teplotní extrémy oslabují lesní porost. Nejvíce je tímto vývojem ohrožen právě smrk a jeho hlavním škůdcem je právě kůrovec. V okol
Lesní revoluce. Sází se víc listnáčů, s kůrovcem pomohou i menší těžaři

Musí to být náročné…
Trénink je to relativně dlouhá záležitost, odhadem dva roky. Záleží hodně na schopnostech psovoda a nátuře psa, jak moc se nechá v lese rozptylovat jinými pachy, zvěří, jak je šikovný. Protože se pracuje s feromony, na které kůrovci reagují, je výcvik psů omezen pouze na zimní období, kdy jsou kůrovci neaktivní. V sezoně kůrovců se cvičí pouze na reálně napadené stromy, protože bychom umělými feromony mohli kůrovce nalákat kamkoliv do lesa.

Fenka BB při hledání kůrovců.Fenka BB při hledání kůrovcůZdroj: se svolením Nicole Vošvrdové

Takže je musíte nejdřív sami vyhledat.
Ano, navíc si psi moc dobře pamatují, kde se napadené stromy nachází a nelze tak cvičit dvakrát na stejném místě. Proto se musí na výcvik docela dost cestovat. Nelze totiž cvičit stále jen na „prázdné terény“ – to znamená místa bez napadených stromů. Pes to musí pořád brát svým způsobem jako hru, za kterou bude odměněn a musí ho to bavit, to je naprosto zásadní pro nejlepší výsledky.

Jak vypadá vyhledávání stromů?
S moji BB se vydáme do oblasti, kterou nám předem vytyčili lesníci. Nasadím jí výcvikovou vestu a GPS lokátor, to už ví, že jdeme hledat. Zkontroluji směr větru, aby měla šanci ucítit napadené stromy a s povelem na hledání ji vysílám do terénu tak, aby byla ideálně po celou dobu kolmo k větru, a tak jsme pokryly detekci celého terénu. V okamžiku, kdy ucítí napadený strom, začne lokalizovat jeho polohu – hledá odkud pach vychází. Po dohledání přesného místa napadení strom označí.

Těžbou po kůrovci zasažené lesy na Maxičkách, září 2021. Ilustrační foto.
Tady je kůrovec, tady se kácí. Nová aplikace ukáže, kterým místům se vyhnout

Štěká na něj?
Nejčastěji se u stromu zastaví a kouká směrem ke mně, aby mi dala najevo, že něco našla. Zkontroluji, jestli je strom opravdu napadený a následně dostává BB odměnu. Buď je to krátká hra s míčkem nebo pamlsek. Během hledání mám v ruce vysílačku s GPS lokátorem a vidím, kde se BB pohybuje. Zároveň vidím i svůj pohyb a místo odkud jsme vycházely. Mám tak dostatečný přehled o tom, jakou část terénu jsme prohledaly a jakou ne. Když najdeme napadený strom, označím ho sprejem, zaznamenám souřadnice do mapy a určím stadium napadení kůrovcem.

Informace pak předáte lesníkům?
Ano, předám GPS lokace a stadium napadení stromů. Lesníci tak vědí, jak rychle mají napadené stromy zpracovat, aby se minimalizovalo šíření kůrovce dál do okolí.

V čem vidíte největší výhodu využívání psů?
Efektivitu z hlediska času. Za hodinu svedou psi prohledat až deset hektarů lesa a napadený strom jsou přitom schopni cítit až na sto metrů. Řídí se primárně čichem, kdežto člověk hledá známky napadení stromu pouhým okem. A tady se dostáváme k druhému, možná ještě významnějšímu přínosu. Pes je totiž schopný kůrovce nalézt už krátce po náletu. Navíc, pokud brouk ještě nevylétl, dá se strom včas zpracovat a předejít tak nekontrolovatelnému šíření brouků do okolí. Z praxe víme, že se obecně nevyplatí se psem chodit do kalamitního stavu lesa, kde je již kůrovec dramaticky rozšířený. Naopak se vyplatí chodit do lesa, kde jsou jednotky napadených stromů, které není lesník schopen v celkovém množství reálně najít.

Podívejte se, jak Nicole Vošvrdová s fenkou BB hledají stromy napadené kůrovcem:

Zdroj: se svolením Nicole Vošvrdové

Vydrží pes pracovat dlouho?
Nejběžnější doba hledání je 1-1,5 hodiny, potom je potřeba pauza, pohybuje se okolo třiceti minut až šedesáti minut. Pak může pes dál pracovat, za den i osm hodin. Ideální je ale mít dva psy, kteří se budou v terénu střídat. Pes je schopný pracovat přibližně dva dny po sobě a pak je potřeba, aby měl jeden až dva dny volno.

Na kterých místech České republiky působíte?
Prohledáváme především lesy, kde jsou jednotky napadených stromů, které není lesník schopen v celkovém množství reálně najít.

Můžeme už hledání kůrovce pomocí psů považovat v Česku za rozšířenou praxi?
U nás umí vyhledávat kůrovce necelá desítka psů, oficiálně certifikovaná je pouze moje fenka BB. Nicméně v některých zemích je to již zajetá a hojně využívaná praxe. Typicky třeba ve Švédsku, kde metodu vymyslela Annette Johansson.

Les okolo Pohledecké skály zmizel.
Přírodní paradoxy. Kůrovcová kalamita učinila Žďárské vrchy krásnějšími

Ve Švédku jste se sama učila…
Na jedné z jejích přednášek jsem se o vyhledávání kůrovce pomocí psů dozvěděla a rozhodla jsem se metodou zabývat nejen v rámci studia, ale následně i v praxi. Nějaký čas jsme dokonce s BB ve Švédsku strávily a metodu vyhledávání se tam učily ve speciálním výcvikovém centru, které Annette založila. Díky jejím zkušenostem jsme udělaly obrovský pokrok a měly jsme na čem stavět i doma v našich podmínkách. Kromě nás a Švédska se teď metoda začíná rozvíjet i v Německu, Rakousku a Slovinsku.

Mohou se hledání kůrovce věnovat všechna plemena?
To je opravdu různé. Důležité je, aby byl pes dostatečně fyzicky i psychicky zdatný. Nejvhodnější je plemeno středního vzrůstu, protože pro malého nebo naopak moc velkého psa bude terén fyzicky náročný. Je potřeba, aby nebyl pes lovecky vedený, aby ho nezajímala zvěř. Aby byl v pohodě s lidmi, psy, dětmi a podobně. Prostě a jednoduše, aby neřešil nic, co v lese potká. Zároveň je pro některé psy velmi frustrující, když dlouho nemohou nic najít, a to se může klidně za celý den hledání stát. Toto všechno by měl detekční pes na kůrovce zvládnout.

Nicole Vošvrdová a její fenka BB.Nicole Vošvrdová a její fenka BBZdroj: se svolením Nicole Vošvrdové

Podle odborníků se aktivita kůrovců v posledních pěti letech snížila, ale nedá se mluvit o tom, že kalamita je zažehnána. Bude se tato schopnost u psů více podporovat?
Osobně jsem hrdá na to, že jsme s BB zvládly složit opravdu obtížnou certifikaci na kůrovce ve Švédsku a nyní předáváme zkušenosti u nás v Česku, můžeme cvičit další psy a lidi. Je opravdu těžké tuto metodu prosadit, i když má opravdu velký přínos pro Českou republiku. Mám štěstí, že mám sponzora, díky jeho podpoře můžeme o tématu více mluvit a pomáhat tam, kde je potřeba.

Nicole Vošvrdová

  • Vystudovala kynologii na České zemědělské univerzitě, se zaměřením na metodu pachové identifikace.
  • Praxi absolvovala u firmy Snifferdogs Sweden, která se jako první v Evropě začala zabývat vyhledáváním stromů napadených lýkožroutem smrkovým.
  • Lýkožrouty vyhledává s fenkou belgického ovčáka.
  • Fenka Be My Perfect Barathea je první pes v České republice s nejvyšší certifikací na vyhledávání stromů napadených lýkožroutem smrkovým.