Po marných pokusech najít si práci nakonec požádal v roce 2007 o invalidní penzi. Nejprve mu byl přiznaný částečný, v roce 2008 pak plný invalidní důchod. Jeho maximální částka ovšem dosáhla 3500 korun.

Milion odškodného

Muž si dlouhá léta na nic nestěžoval, domníval se, že je znevýhodněn za to, že se snažil hledat si práci. Nakonec však i jemu došla trpělivost a zamířil se stížností na úřad ombudsmanky. Ta zjistila, že měl pobírat invalidní penzi již o osm let dříve, navíc měla být podstatně vyšší.

Obrátila se proto se zjištěním na Českou správu sociálního zabezpečení, která jí dala za pravdu. „Muži byl vyměřen invalidní důchod dvanáct tisíc korun a k tomu doplatek přes milion korun,“ uzavírá Šabatová.

Nejde o výjimku

Podobné případy nejsou podle ní vůbec ojedinělé. Za poslední rok se na ni obrátilo okolo 250 lidí, kteří měli pochybnosti o tom, že jim úřady správně vyměřily invalidní důchod.

A v desítkách případů se ukázalo jejich tušení jako správné.

„Nejčastějším problémem bývá chybně stanovené datum invalidity, od čehož se odvíjí chybně stanovená výše invalidního důchodu,“ konstatuje Stanislav Biler z tiskového odboru veřejné ochránkyně lidských práv. Handicapovaní u nás tak dostávají méně, než by měli. Ministerstvo práce a sociálních věcí podobné informace nemá, počty stížností v této oblasti totiž nesleduje. Ojediněle se prý mohou tyto případy stát. „Pokud není zdravotnická dokumentace kompletní, nebo se žadatel o invalidní důchod vyhýbal řadu let lékařskému ošetření, je stanovení data invalidity obtížné,“ říká Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení úřadu.

Podle ombudsmanky jsou příčiny dvě. Jednak jsou to dlouhodobě přetížení posudkoví lékaři. „Jiným problémem je, že třeba u psychických onemocnění často neexistují záznamy o vzniku a průběhu nemoci,“ říká Biler. Je pak na příbuzných handicapovaných, aby je zkusili u lékařů dohledat a dodatečně předložit.

(pac)