Doby, kdy české děti znaly vlka jen z pohádky o Červené karkulce nebo ze zoo, už jsou pryč. Predátor byl před 150 lety sice vyhuben, před půlstoletím se ovšem začal opět vracet a již dvě dekády bývá ke spatření v Beskydech. Před pěti lety se první vlčí pár trvale usídlil na Kokořínsku. A má se k světu.

„Důvodem, proč se u nás počet vlků zvyšuje, je populační tlak ze sousedního území v Německu a Polsku,“ uvedl Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.

Ochránci přírody již v Česku napočítali deset smeček, pětici párů a osamělého vlka, který si hlídá své teritorium. Vyskytují se především v pohraničních horách. Šelmy požívající nejvyššího stupně ochrany děsí zejména místní chovatele ovcí, kteří si stěžují, že jim hubí jejich stáda. Za škody, které jim vlci způsobili, stát v roce 2017 zaplatil 788 tisíc korun. Loni to bylo již přes 1,5 milionu.

Domácí zvířata spolu s hlodavci přitom činí jen pouhé procento podílu na jejich potravě. Její převážnou část tvoří zvířata jako jelen, muflon či daněk, která jsou v Česku přemnožena, někde dokonce až extrémně. Toto přemnožení podle některých odhadů způsobuje škody až za sedm miliard korun ročně.

Ploty a psi

Stát se na základě zkušeností ze sousedního Saska snaží motivovat chovatele, aby svá stáda před vlky zabezpečili ohradníky a aby jim je bránili pastevečtí psi. Na zabezpečení jim přispívá z operačního programu pro životní prostředí. Z necelých dvou desítek žádostí jich byla podpořena více než polovina, obvykle v řádu desetitisíců až statisíců korun.

„Tím se dá úspěšnost ochrany stáda zabezpečit na víc než 90 procent,“ uvedl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. „Pakliže to tam chovatel nemá, tak od státu nedostane náhradu škody žádnou,“ konstatoval. Podle předsedy Klubu pracovních ovčáckých psů Tomáše Fajmona je ovšem pořízení vycvičeného ovčáckého psa, který by byl schopen hlídat stádo, krajně obtížné. „Vlci se šíří a množí strašně rychle a my na to nejsme připraveni,“ řekl Deníku Fajmon. Vzhledem k počtu českých stád odhaduje, že by na ochranu před vlky byly potřeba nejméně tři tisícovky vycvičených psů.

„Takového psa si ale na výstavě nekoupíte,“ posteskl si Fajmon. Ke stádu je nutný pes, který s ním žil již jako štěně a od matky se naučil, jak se k ovcím chovat. „Zvykne si na ně, cítí se být součástí stáda a nemá potřebu někam utíkat,“ konstatoval.

Domácí bernští salašničtí psi podle něj již řadu generací se stády nežijí, a dávné návyky tak ztratili. „Nemají potřebu hlídat ovce, budou si běhat po krajině za vlastní zábavou,“ míní Fajmon

Jeďte si pro štěně do Švýcarska

Vhodných psů podle Fajmona v Česku nyní může být jen pár desítek a jejich doplnění a vycvičení podle jeho odhadu může trvat třeba i deset let. Psi ke stádům se šlechtí třeba ve Švýcarsku nebo Španělsku. Cena štěňat se pohybuje od 500 do tisícovky eur (asi 13 až 26 tisíc korun).

Pelc se ovšem nedostatku speciálních psů ke stádům neobává. K dispozici podle něj sice nemusí být již za pár měsíců, ale trh si, věří Pelc, časem poradí sám. „Samozřejmě se vytvoří takový tlak z hlediska poptávky, že psů v nabídce bude víc,“ dodal.