Proč? Sdružení Čistá Ostrava, které má likvidaci obří ekologické zátěže na starosti, v závěru loňského roku s „překvapením“ zjistilo, že kalů je v lagunách zhruba o sedmdesát tisíc tun více, než se původně předpokládalo. Žádá tak o prodloužení termínu těžby, kterou provází nepříjemný smrad.

Aby toho nebylo málo, chce společnost Geosan jako lídr sdružení Čistá Ostrava skladovat z kalů vyrobené palivo Geobal 4 až rok a půl přímo v areálu lagun, protože s jeho odbytem je velká potíž. Zápach, který sanaci lagun provází, obtěžuje hlavně obyvatele přilehlých sídlišť.

„Bydlím na Fifejdách už třicet let. Nikdy ten smrad nebyl takový jako v posledních letech, když se do nich začalo vrtat. V létě se to skoro nedalo vydržet, a když to jen šlo, odjela jsem z Ostravy pryč. Chápu, že bez toho smradu se to zkrátka odtěžit nedá, ale už chceme mít klid,“ říká Vlasta Sroková a dodává: „Ten rok navíc, o který se sanace protáhnou, už nějak vydržím, hlavně, aby nás toho vůbec někdy zbavili!“

Laguny budou trápit Ostravu ještě další rok

Ropné laguny – jednu z největších ekologických zátěží v Česku – se nepodařilo zlikvidovat do konce loňského roku, jak bylo původně v plánu, takže těžba bude muset pokračovat i letos. Problém je i s distribucí vyrobeného paliva.

Ostrava – Laguny v areálu bývalé chemičky Ostramo se uložily k „zimnímu spánku“. Bohužel to však neznamená, že by jejich těžba definitivně skončila! Jen se čeká na schválení úpravy projetu, která povolí sdružení Čistá Ostrava dotěžit další tisíce tun kalů. Ty leží v poslední laguně a podle původních průzkumů se o nich údajně nevědělo.

Větší množství surové sludge

„Operativním doprůzkumem provedeným po odtěžení větší části obsahu lagun bylo v závěru loňského roku zjištěno, že se v lagunách Ostramo nachází větší množství surové sludge, než stanovily výchozí průzkumy prováděné zadavatelem zakázky,“ řekla Deníku za sdružení Čistá Ostrava Vlasta Končelová.

Nezodpovězenou otázkou přitom zůstává to, proč se už z původních průzkumů nezjistilo celkové množství kalů v ostravských lagunách. Končelová se k tomu odmítla vyjádřit. Server Aktuálně.cz přitom nedávno zveřejnil, že smlouva ze srpna 2004 obsahuje také ustanovení, ve kterém se Čistá Ostrava zavazuje k takzvanému doprůzkumu lagun.

Předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý, který je soudním znalcem v oboru hornictví a těžby nerostů, Aktuálně.cz řekl, že považuje za naprosto nesmyslné, aby nebylo předem jasné, jak velké množství kalů laguny obsahují. „Možná chtěli ušetřit, a proto průzkum odbyli. Nebo v tom byl nějaký jiný záměr,“ sdělil.

Vznikne na lagunách skládka paliva?

To, že bude těžba kalů obtěžovat obyvatele okolních sídlišť i v letošním roce, přitom není jediný problém. Čistá Ostrava totiž zároveň naráží na úskalí s vývozem z lagun vyrobeného paliva s názvem Geobal 4. Proto v rámci nového integrovaného povolení žádá Moravskoslezský krajský úřad o to, aby mohla mít až sto tisíc tun tohoto paliva uložených v areálů Ostrama po dobu jednoho a půl roku.

„Je to čerstvá věc, takže to ještě není z naší strany uzavřené, ale můžu říct, že v žádném případě nevyhovíme tomu, aby tam bylo dlouhodobě nějaké překladiště. Může tam vzniknout mezisklad, který se bude průběžně vyvážet, ale ne že to bude sklad na rok a půl. Ani na rok ne,“ řekl důrazně náměstek hejtmana Miroslav Novák.

Ke skladování paliva má podmínku i město Ostrava. Na kraj poslalo návrh, aby v případě vydání integrovaného povolení musela Čistá Ostrava složit vratnou kauci ve výši hodnoty vyrobeného paliva. Kdyby se sdružení nepodařilo palivo ve lhůtě udat, mohlo by se město z těchto jeho peněz postarat samo o nápravu situace.

„Ať vytěží zhruba osmdesát tisíc tun kalů, o kterých se dříve nevědělo, ale ať nejprve složí zálohu ve výši hodnoty paliva. Nechceme riskovat, že nám to tady zůstane natrvalo. Kdyby nebyla Čistá Ostrava schopna se tohoto produktu zbavit, mohl by to za její peníze udělat někdo jiný,“ vysvětlil primátor Ostravy Petr Kajnar.

Podle Miroslava Nováka nemá kraj k této podmínce výhrady, zatím ale není jasné, jestli je vůbec možné něco takové do integrovaného povolení zahrnout. „Těžbu zbylých kalů v lagunách každopádně hodláme povolit, protože kdyby to tam zůstalo, bylo by to ještě horší,“ dodal Novák

Dočkají se lidé kompenzací? To se stále neví

Ostrava – Sdružení Čistá Ostrava mohlo na konci loňského roku dostat mnohamilionové penále za to, že kaly z lagun nevytěžilo v termínu a bude s pracemi muset pokračovat ještě letos. Společnost Diamo jako zadavatel zakázky jim ale nakonec pokutu neudělila. To, co měli udělat, totiž údajně stihli včas, a s tím, že je v lagunách více kalů, se prý předem nedalo počítat…

Deník zkusil zjistit, jestli aspoň Čistá Ostrava nechce nějaké peníze poskytnout na kompenzace lidem z okolních sídlišť, kteří zápachem z lagun dlouhodobě trpí, když už „ušetřilo“ na neudělené pokutě. „Naše smluvní závazky se zadavatelem veřejné zakázky nezahrnují povinnost kompenzací, nicméně jednáme o možnostech spolupráce se zástupci dotčených ostravských městských obvodů,“ sdělila Vlasta Končelová ze společnosti Geosan, která je lídrem sdružení Čistá Ostrava.

Centrální ostravský obvod, pod který patří část fifejdského sídliště sousedícího s lagunami, však tvrzení o tom, že by probíhala nějaké jednání o kompenzacích, nepotvrdil. „Nikdo o tom s vedením našeho obvodu zatím nejednal,“ řekla mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková

Dodala, že jediný krok, který mohl v této věci centrální obvod udělat, bylo loňské podání trestního oznámení ve věci obecného ohrožení z důvodu úniku škodlivých látek do ovzduší. Podle aktuálních informací to ale policie odložila. (map)

K tématu: Sdružení Čistá Ostrava zvítězilo ve výběrovém řízení na sanaci ropných lagun Ostramo v roce 2004. Likvidace této obří ekologické zátěže by měla přijít na 2,6 miliardy korun. Těžba kalů měla skončit v loňském roce a následovat měla rekultivace území, ze kterého by mohla vzniknout například nová průmyslová zóna.