Přepracovanou verzi očekává od Jana Brázdy pověřeného vedením policejního prezidia do konce dubna a poté ji předloží vládě.

Vypracování analýzy nařídil Langer letos v únoru dnes již bývalému policejnímu prezidentovi Vladislavovi Husákovi. Měla být hotová do konce letošního čtvrtletí a kromě jiného obsahovat také zhodnocení jejich efektivity za uplynulý rok.

Zprávu by měl policejní prezident předkládat pravidelně každý rok a dostával by ji prezident, vláda, parlament i veřejnost.

Otázka počtu a účelnosti policejních odposlechů se diskutuje již delší dobu. V poslední době pak především v souvislosti s odposlechy nařízenými kvůli úniku zprávy ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Politici i veřejnost kritizují především jejich vysoký počet i spornou efektivitu.

Zatímco v roce 2004 prý bylo nasazeno 10.000 odposlechů, o rok později 7300. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl. Do té doby jen stoupal. Za prvních šest měsíců loňského roku odposlouchávala policie 4130 telefonních čísel.

Langer také již dříve přislíbil, že se bude snažit technicky a organizačně zlepšit zabezpečení záznamu odposlechů. Reagoval tak na nedávnou kritiku předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, podle něhož má k těmto záznamům přístup příliš mnoho lidí. Ministr se prý bude snažit jejich počet redukovat a také zlepšit evidenci kopií, které se ze záznamů zhotovují.

Ministerstvo spravedlnosti také připravilo novelu trestního řádu, podle které by se měli neoprávněně odposlouchávaní lidé do jednoho roku po pravomocném ukončení případu dozvědět o tom, že byli odposloucháváni.

Také by se mělo více dbát na to, aby odposlechy mohly být nařízeny pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak.