Policie by v budoucnu například již neměla doručovat soudní obsílky, měla by fungovat na základě jiného územního členění, nebo mít jiná pravidla pro vzdělávání nových příslušníků. Langer také chce, aby více spolupracovala s veřejností. Ministr svou reformu založil na deseti základních bodech, mezi které také patří nový systém kontroly práce policistů, jiné financování, nebo debyrokratizace.

Za jeden ze základních úkolů pak považuje změnu působnosti policie, která dnes musí plnit řadu "nepolicejních" úkolů. Například za druhé pololetí loňského roku obdrželi policisté v krajích a Praze od soudů 82 479 žádostí o doručení písemností. Podle Langra tak fungují jako "drazí pošťáci". Přibývá také žádostí o policejní asistenci při exekucích. Za první pololetí roku 2006 zaznamenala policie 2 433 takových případů. Podle Langra by přitom v těchto případech mohli policisty nahradit příslušníci justiční stráže.

Ministr ve své obsáhlé zprávě upozornil také na současný stav, kdy je velká část veřejnosti s prací policie nespokojena. Podle průzkumů policii v roce 1998 důvěřovalo 52 procent dotázaných a v roce 2003 to bylo 66 procent. Za další tři roky důvěryhodnost policie poklesla na 47 procent. V současné době pracuje u policie 45 295 policistů a 11 353 občanských zaměstnanců.