Petřínskou lanovku předběhla 31. května 1891 lanovka na Letnou. Byla kratší a strmější než petřínská a zajišťovala spojení s výstavištěm Zemské jubilejní výstavy ve Stromovce, protože nahoře na Letné na ni navazovala první elektrická tramvaj, která zahájila provoz 18. července 1891. Později měla lanovka s touto Křižíkovou elektrickou dráhou dokonce společné jízdenky. Lze říci, že zde dva dopravci již tehdy vytvořili integrovaný dopravní systém.

Letenská lanovka fungovala do roku 1916. V letech 1926 až 1935 jezdilo v její trase pohyblivé schodiště. V té době měly na Letné své stadiony fotbalové kluby Sparty a Slavie, a tak lanovka i schodiště měly zákazníků dost. Scény na pohyblivých schodech ve filmu Muži v offsidu z roku 1931 byly natočeny právě na schodech na Letnou. Zbytky zařízení po lanovce a eskalátoru zanikly v letech 1949 až 1951 při stavbě Letenského tunelu.

Malé, ale oblíbené

Druhou populární lanovkou v Praze je sedačková lanovka v trojské zoologické zahradě, která po dráze asi 110 metrů překonává padesátimetrový výškový rozdíl a usnadňuje tak návštěvníkům zahrady přístup do její horní části. Její stavba trvala sedm let a zprovozněna byla v roce 1977. Již o rok později byl ale její provoz kvůli technickým nedostatkům zastaven a obnovení se návštěvníci zahrady dočkali až v roce 1981.

Lanovka, kterou nyní provozuje dopravní podnik, funguje od dubna do října. Denně přepraví na 1400 lidí, loni se s ní podle mluvčí dopravního podniku Ilony Vysoudilové svezlo za 211 dnů téměř tři sta tisíc lidí.

Zatím nejmladší lanovkou v metropoli je pozemní dráha, která od roku 1996 spojuje dvě části hotelu Mövenpick na Smíchově. Jezdí po ní kabina pro 12 lidí, která se naklání při jízdě tak, aby její podlaha byla vždy ve vodorovné poloze. Říká se o ní, že byla postavena kvůli německým a rakouským turistkám, aby mohly zahlédnout Karla Gotta, který má nedaleko nad Bertramkou vilu. To je asi trochu přehnané, ale pravdou je, že o existenci této lanovky nemá řada Pražanů ani zdání.

Přibudou další

Připravovaný územní plán Prahy počítá s možnou výstavbou lanovek z Podolí na Kavčí hory a z Radlic na Dívčí hrady. V obou případech by šlo jak o rekreační využití, tak o nejkratší spojnici mezi dvěma jinak vzájemně obtížně přístupnými částmi města. Zatím ale není jasné, zda a kdy se obě lanovky postaví. Schválení nového územního plánu bude ještě nějaký čas trvat, na lanovky zatím neexistuje projekt a dosud se neřešilo ani jejich financování.

Zatím spíše v hlavách Pražanů existují návrhy i na další lanovky: jde například o lanovku na vrh Vítkov, jehož rekonstruovaný památník je nyní lákavým cílem s překrásnou a neobvyklou vyhlídkou na Prahu, ale s naprosto nevyhovujícím dopravním spojením. Kvalitní komunikace k památníku totiž vede jen z východu od Ohrady, ale kromě aut se zvláštním povolením ji mohou využívat jen pěší a cyklisté.

Čtěte také: Petřínská lanovka je v provozu už 120 let