Jednání se zúčastnili prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček, Tomáš Petříček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oproti minulosti nebyl pozván předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

"Ústavní činitelé se jasně postavili proti násilí, které je pácháno na běloruské veřejnosti, proti represím, a také potvrdili to, že v prvním kroku by bylo možné přepočítat hlasy pod mezinárodním dohledem jako cestu k odblokování situace, a potřebu politického dialogu," uvedl Petříček.

Podle oficiálních výsledků dosavadní prezident Alexandr Lukašenko srpnové volby vyhrál se ziskem 80 procent. Běloruská opozice považuje výsledky za zfalšované a za vítězku považuje jeho protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Proti výsledku voleb se v Bělorusku od jeho vyhlášení protestuje, policie proti demonstrantům tvrdě zasahuje.

Lukašenko 23. září v tajnosti složil prezidentskou přísahu pro své šesté funkční období. Petříček tehdy uvedl, že česká diplomacie nepovažuje Lukašenkovu inauguraci za legitimní, protože volby nebyly svobodné ani férové.

Pravidelné schůzky

Nejvyšší ústavní činitelé rovněž vyzvali české občany k odpovědnému přístupu v souvislosti s koronavirovou pandemií, která je podle nich vážná.

Schůzky nejvyšších ústavních činitelů se v minulosti konaly zhruba ve čtvrtletních intervalech. Pořádá je Zeman, dosud na ně vždy zval předsedu vlády, šéfy obou komor Parlamentu a ministry zahraničí, vnitra a obrany. Zatím poslední schůzka se uskutečnila letos v březnu.

Zeman tentokrát Miloše Vystrčila (ODS) nepozval, zdůvodnil to tím, že předseda Senátu navštívil Tchaj-wan, přestože mu to ostatní vysocí ústavní činitelé nedoporučili. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka může Zeman ještě přehodnotit své rozhodnutí nezvat Vystrčila na schůzky ústavních činitelů. "Bude ale záležet i na Vystrčilovi," uvedl. 

Cestu předsedy Senátu  na Tchaj-wan nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně, shodli se ústavní činitelé. Zároveň uvedli, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do diplomatických styků s Pekingem. 

Jednání s Ruskem 

Česká republika je podle ústavních představitelů připravena řešit s Ruskem široké spektrum vztahů včetně nejpalčivějších problémů. Nemůže to ale být jednostranný proces, uvedli nejvyšší ústavní činitelé ve společném prohlášení po dnešní koordinační schůzce k zahraničněpolitickým otázkám. Česko se v létě dohodlo s Ruskem na vzájemných konzultacích, ještě ale nezačaly.

Nejvyšší ústavní činitelé v textu potvrdili zájem Česka "na konstruktivním a smysluplném dialogu s Ruskem". Dialog má podle nich vycházet z českého hodnotového ukotvení v evropských a euroatlantických strukturách a "chování Ruska vůči zájmům těchto struktur a spojenců".

Uvedli, že cílem konzultací má být obnovení korektních bilaterálních vztahů a standardní diplomatické komunikace s Ruskem. "Konzultace mají být příležitostí k věcné debatě o širokém spektru témat vzájemných vztahů, včetně řešení nejpalčivějších bilaterálních problémů, k čemuž je česká strana připravena. Nemůže se ale jednat o jednostranný proces," poznamenali.

Prohlášení se tak shoduje s vyjádřením ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka, kterého vláda jmenovala zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Jindrák se v polovině září ohradil proti výrokům mluvčí ruské diplomacie, podle které Česko podniká kroky nepřispívající k navázání normálního dialogu. Konzultace s Ruskem nelze podle něj redukovat pouze na nástroj řešení problémů, které pálí ruskou stranu.

Jindrák má s Ruskem na základě pověření vlády řešit problémy ve vzájemných vztazích. Rusko má zastupovat první náměstek ministra zahraničí Vladimir Titov. Konzultace zatím nezačaly. Zabývat se mají třeba otázkami výkladu historie.