Kliknutím zvětšíte„Zavřete oči a vybavte si, s kým jste ve třetí třídě seděli v lavici, vzpomeňte si na knihu, kterou jste četli. Víte, jakou jste měli slovní zásobu? A patřilo k ní sloveso dmýchat nebo smýkat?“ zahájila ředitelka ScioŠkoly v Praze 9 ukázkovou hodinu během vzdělávací konference Perpetuum.
Nikdo z přítomných mužů a žen se nepřihlásil, že by v devíti letech bravurně používal zmíněná slovesa. Přesto právě třeťáci probírají vyjmenovaná slova. „Nemyslím, že jsou v tomto věku na podobnou látku zralí, měli by se je učit, až budou schopny jim porozumět,“ říká češtinářka, která před dvěma lety přešla ze státní do alternativní školy. Na cvičení (viz grafika), jež její žáci dospělým rozdali, se ukázalo, že v tajích češtiny se ztrácejí nejen devítileté děti.
BEZ DOMÁCÍCH ÚKOLŮ
Přizpůsobovat učivo vnímavosti dětí je jen jednou ze zásad ScioŠkol. „Na konci každé hodiny se nás Štěpánka ptá, zda látce rozumíme. Pomocí paží ukážeme, jestli ano, napůl, nebo vůbec. Dokud nejsou všechny ruce v pravém úhlu, procvičujeme pořád dál. A ti, kteří tomu rozumějí jako první, pomáhají ostatním,“ vysvětluje osmák Vítek. Velkou slabost současného školství, jímž je doučování látky doma, tady zkrátka nepěstují.
„Neuznávám ani domácí úkoly. Škola je od toho, aby žáky vzdělávala, rodiče se jim mají věnovat jinak, ne suplovat práci učitele, který je placený za to, aby děti látku naučil, to znamená i vysvětlil,“ říká Štěpánka Rajchlová. Podotýká, že tuto metodu uplatňovala i na státní škole, byť jí trvalo tři roky, než přesvědčila své kolegy ve sborovně.
Možná ještě podstatnější je, že její žáci si pochvalují přátelské prostředí. Děti, které měly dříve potíže v kolektivu, byly neurotické nebo zamlklé, tady rozkvetly. „Na minulé škole jsme se jen šprtali, byla jsem pořád ve stresu, že nezvládnu písemku, nikdo po mně nechtěl, abych vyjádřila svůj názor, a tak jsem vlastně pořád mlčela. Tady mi nedělá problémy říkat, co si myslím,“ prozradila Ema Kozelková.
Většina ředitelů škol, kde se tísní ve třídě 28 žáků, vedle talentovaných jsou i žáci bez motivace či s poruchami chování a kantoři berou kolem 25 tisíc hrubého, namítnou, že soukromá škola má jiné podmínky.
To je pravda, ve ScioŠkolách rodiče platí školné kolem pěti tisíc měsíčně, ve třídě je maximálně 15 dětí a průvodci, jak se tu říká učitelům, jsou pohodoví nadšenci. Přesto je spousta věcí, které by šlo snadno převést i do běžných škol.
ZAMRZLÝ ČAS
„Na základce, kam nastoupila dcera, jsem našel na nástěnce obrázek strýčka Jedličky, který děsil děti ještě dřív, než jsem se narodil. Čas tam zamrzl,“ uvedl v panelu rodičů Joachim Dvořák. Zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl podotkl, že se školstvím se „nedá dělat nic, protože většina rodičů je spokojena se současným stavem, aniž by se o něj hlouběji zajímala“. Podle něj by vzdělávací systém měl být pestrý a různorodý, což ale naráží na politiky, kteří „preferují jednotnost“. Diskutující zmínili i největší bolest, jíž je v Česku reprodukce sociálních modelů
„Rodiče s vyšším vzděláním kladou na školu důraz, ti ostatní chtějí, aby děti co nejdříve vydělávaly, takže plno škol připravuje žáky pro montovny, které tu dnes jsou a zítra být nemusí. Karlovarský, Ústecký či Moravskoslezský kraj se časem mohou stát ekonomickou pouští střední Evropy s ghetty plnými nezaměstnaných lidí s radikálními politickými názory,“ konstatoval Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin.
Jak podotkla zástupkyně středoškoláků Lenka Štěpánová, předčasné vyřazení dětí ze vzdělávacího procesu podpoří i povinná maturita z matematiky. Úspěšní podnikatelé, kteří vystoupili ve druhé části konference, ovšem připomněli, že škola dnes už zdaleka není jediným místem, kde lze získat znalosti a potřebné dovednosti.
6
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
