Jed novičok byl použit v Británii při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala, podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) mohlo jít až o 50 až 100 gramů této látky.

Podle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který dohlíží na dodržování úmluvy o nešíření chemických zbraní, by množství takové látky vzniklé z takzvané mikrosyntézy mohlo zabít "tak mouchu", navíc hned při analýze zaniká. Díky mikrosyntéze se měřicí přístroje naučí látku poznávat.

Látky v tisku označovány jako novičoky, mezi něž patří i látka A230, jsou potenciální otravné chemické látky, jejichž identifikace a obrana proti nim je součástí výcviku českých vojenských protichemických jednotek. Pro úkoly detekce, ochrany a bezpečnosti občanů ČR byly proto i tyto látky zařazeny k testování jejich chemických vlastností, tak jako i jiné bojové otravné látky," uvedlo ministerstvo v tiskovém prohlášení.

Látka se podle něj syntetizuje ve specializovaných laboratořích za přísného bezpečnostního režimu a v rozsahu maximálně několika mikrogramů. Jde o takzvanou mikrosyntézu, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. "Testovaná látka vzniká v pracovní nádobce čistě pro účely měření spektrálních dat a její obsah je po testování ve shodě s předpisy a závazky ČR vždy poté okamžitě zlikvidován. Vlastní látka není nikdy izolována ani deponována. Pravděpodobnost úniku je proto rovna nule," uvedlo ministerstvo.

Bližší informace o zacházení s bojovými jedy ministerstvo obrany nebude zveřejňovat, aby je nebylo možné zneužít, například teroristy.

Drábová řekla, že k tomu, aby se měřicí přístroje, spektrometry, naučily látku poznat, je třeba mikrogram sloučeniny syntetizovat. Hned při destruktivní analýze ale látka zaniká. "To je možné, že se v tom vojenském výzkumném ústavu dělo. Není to nic nelegálního, hlásit se to nemusí, pod úmluvu to nespadá," uvedla. Dodala, že v evidenci laboratoře zápis o takové syntéze ale být musí, což inspektoři mohou prověřit při pravidelné podzimní kontrole.

Nyní platná Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení vstoupila v platnost v dubnu 1997. Nahradila protokol z roku 1925. Dosud ji podepsalo 192 zemí včetně Česka. Látky typu novičok podle Drábové nespadají do seznamů, které se mají kontrolovat, protože seznamy vznikly dříve, než novičoky přišly na scénu.

"Od té doby nebyla nějaká mezinárodní shoda na tom seznamy rozšířit, konstatovala Drábová. Dodala, že SÚJB nicméně podle přísnějšího českého zákona kontroluje prakticky cokoli, co by mohlo k nakládání s chemickými zbraněmi sloužit.

Úmluva povoluje zapojeným zemím, tedy i České republice, výrobu i další nakládání s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory v několika přesně vyjmenovaných případech. Mezi ně patří i "ochranné účely, a to účely, které se přímo týkají ochrany proti toxickým chemickým látkám a ochrany proti chemickým zbraním".

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek řekl, že podle informací, které dostal od Vojenského zpravodajství, se v Česku vyráběla látka A230, kterou označil za novičok. Rusko, které Britové podezřívají z provedení útoku na Skripala, následně s poukazem na Zemanova slova oznámilo, že český prezident vyvrátil tvrzení britských vyšetřovatelů. Moskva už dříve tvrdila, že s použitím jedu nemá nic společného a že látka mohla pocházet z jiných zemí, mimo jiné z Česka.