Kardiologové brněnské Fakultní nemocnice, kteří ji teď zavádějí jako nový léčebný postup, díky tomu mohou nemocné srdce nejen důkladně vyšetřit. Ale zároveň i rychleji „opravit“.

Diagnózu, při které lékaři popsaný postup mohou použít, si někdy v životě vyslechne každý třetí člověk. Ischemická choroba srdeční. Nedávno ji od lékařů uslyšel i dvaačtyřicetiletý řidič kamionu Radek Varmuža, který zákrok „vše v jenom“ v pátek podstoupil na pracovišti intervenční a invazivní kardiologie jako vůbec první pacient nemocnice. „Bolestivé to nebylo, snad kromě prvního píchnutí a občas pocitu nepříjemného tlaku. Akorát trochu dlouhé. Začali jsme už před osmou ráno,“ směje se muž z lůžka o tři hodiny později.

Jaké nebezpečí pomalu narůstá v tepnách, které vyživují jeho srdce, až donedávna vůbec netušil. „Přijel jsem domů a snažil se uklidit sníh. Odházel jsem nějakých pět lopat, pak ušel ještě asi pět set metrů k domu. A najednou klečel na zemi a cítil bolest, jako by mi na hrudi zapálili noviny,“ vzpomíná Varmuža.

Ulehčí léčbu

Krátce po čtyřicítce dostal infarkt. Právě pacientům, jako je on, může novinka léčbu výrazně ulehčit. „Jde o zcela nový koncept léčby. Uděláme vyšetření. Provedeme ale také takzvané funkční otestování, jestli pacient léčbu opravu potřebuje. A zároveň už i léčíme,“ vysvětluje vedoucí lékař angiolinky Interní kardioangiologické kliniky Petr Kala.

Lékaři se totiž na základě vyšetření pomocí katetru vedeného ze zápěstí nebo třísla mohou například rozhodnout, že pacientovi zablokovanou tepnu roztáhnou. A zpevní speciální výztuží zvanou stent. Spojení všech kroků do jednoho zákroku šetří čas, méně zatěžuje pacienta a zároveň je to pro nemocnici levnější. „Velmi zajímavé je to i pro nás lékaře,“ dodává Kala, který spolu s belgickým kardiologem Bernardem de Bruyne postup prostřednictvím živého videopřenosu tentýž den představil i kolegům z osmi evropských zemí.

Čtěte také: Lékaři: Spánek ovlivňuje onemocnění srdce a cév