Zatímco v cizině se nemocní přístroje dožadují, čeští pacienti leckdy stimulátor odmítnou. Mají obavy z operace a bojí se vysazení léků, které je při vylaďování přístroje čeká. Ženám často také vadí to, že kvůli operaci si musí vyholit hlavu, vysvětlil.

Neurostimulátor umožňuje lidem s tímto onemocněním nervové soustavy zvládat projevy nemoci, jako jsou třes, ztuhlost a poruchy chůze. Přístroj je ale vhodný pro pacienty jen v určitém stadiu nemoci - když jim už klasická léčba prášky přestává zabírat, ale ještě nejsou kvůli nemocí zcela invalidní. I se stimulátorem berou léky, ale ve výrazně nižších dávkách. I tak se milion korun, který dá zdravotní pojišťovna za operaci, uspoří za čtyři až pět let na lécích. Stimulátor vydrží tři až sedm let, pak se musí operačně vyměnit za nový, upřesnil Urgošík.

Uvedl, že první neurostimulátor voperovali na Homolce v roce 1998, doposud ho dostalo 80 pacientů, ročně v průměru 15. Podle Urgošíka by byli schopni pomoci ročně až 25 nemocným, ale ne každý pacient s Parkinsonovou nemocí je pro operaci vhodný.

U lidí nad 65 let se zvažuje, zda organismus nemocného operaci zvládne. Neznamená to ale, že by starší lidi neoperovali;

stimulátor dostal pacient v 71 letech, který byl v dobré kondici. U řady pacientů se také při podrobném vyšetření zjistí, že dostávali dosud nedostatečné dávky léku. Ke zlepšení stavu pak stačí úprava dávkování.

Neurostimulátor je obdobou kardiostimulátoru, který podporuje činnost srdce. Dává mozku impulsy ke správné činnosti. Elektrody se do mozku zavedou operačně, pacient je při vědomí, aby mohl komunikovat s lékaři, když hledají to správné místo v mozku. Drátek se pak vede pod kůží za uchem až do oblasti pod klíční kostí, kam se všije neurostimulátor. Ten pak vysílá elektrické pulzy do mozku.

Parkinsonovou nemocí trpí v Česku zhruba 15.000 lidí. Nemoc poprvé popsal v roce 1817 britský lékař James Parkinson, který jí sám trpěl. Výroční den jeho narození, 11. duben, se slaví jako Světový den Parkinsonovy choroby.