V plánu je také obnovení pomníku v Japonsku nebo postavení nového v Bělorusku a Kazachstánu.

Podle Filipka legionáři na památku svých druhů postavili 40 až 50 pomníků, do dnešních dnů se z nich zachovaly pouze dva, jeden z nich ve Vladivostoku. Ostatní byly v době Sovětského svazu zničeny. Českoslovenští legionáři, kteří proti sovětům svedli řadu bojů, byli totiž považováni za nepřátele. Na místech jejich hrobů a pomníků byly často stavěny továrny a obytné domy. Obnova pomníků je spojena se stoletým výročím od začátku války i od začátku zakládání legií.

Letos by měly být odkryty pomníky v Penze, kde bude mít symbolicky podobu průřezu železničním vagonem, v Syzrani a Uljanovsku (tehdejším Simbirsku), kde připomene 74 vojáků, kteří padli nebo byli nezvěstní. Jeden raněný legionář byl bolševiky umučen.

Potíže s místními úřady

Zatímco spolupráci s federálními ruskými úřady Filipek hodnotí vcelku pozitivně, potíže musí řešit třeba s místními úřady v Samaře, kde je vztyčení už hotového pomníku několik let odkládáno. „Gubernie i vedení města nám hází klacky pod nohy," řekl. Pomník podle něj již tři roky leží připraven v kamenické firmě, v minulosti již dokonce byla naplánována cesta ministra obrany Alexandra Vondry na slavnostní odhalení. Úřady ale na poslední chvíli instalaci pomníku neschválily. Mnozí místní obyvatelé jsou totiž stále ovlivněni sovětským náhledem na československé legionáře, kteří byli podle tehdejší historiografie „kontrarevolu­cionáři najatí západním imperialismem", poznamenal Filipek.

Na letošní rok je také naplánováno odhalení nového pomníku v Tokiu. V hlavním japonském městě byl kříž na památku vojáků postaven již v roce 1919, při jednom ze zemětřesení byl ale zničen. Nový bude prosklený ve stylu tradiční japonské architektury. Do Tokia byli českoslovenští vojáci převáženi do místních nemocnic, aby se léčili z infekčních chorob.

Další pomník by mohl být letos odhalen v Kazachstánu v Petropavlovsku při návštěvě prezidenta Miloše Zemana a rovněž v běloruském Bobrujsku, kde je pohřbeno 15 československých legionářů. Část z nich zemřela na infekční nemoci, další se utopili. Pomník bude mít půdorys, který připomene místní pevnost.

Ministerstvo obrany by chtělo dosáhnout stavu, kdy bude jméno každého českého nebo československého vojáka připomenuto na některém z pomníků. V zahraničí nyní ministerstvo eviduje 2504 hrobů, ve kterých je uchováno 18.889 ostatků českých a československých vojáků. Dalších asi 11.700 obětí konfliktů připomíná 212 pietních míst. Válečné hroby českých nebo československých vojáků jsou v řadě evropských zemí, na Blízkém východě, USA a Kanadě, ale také v Afghánistánu, na Bahamách, v Panamě nebo v Indickém oceánu a Rudém moři, kde byli pohřbeni českoslovenští legionáři vracející se ze sibiřské anabáze.