V platbách bude zohledněn růst DPH. Počítá s tím návrh úhradové vyhlášky, kterou dnes představil ministr Leoš Heger (TOP 09). Změnou financování a racionalizací péče by měly nemocnice mít od ledna na plánovaný růst platů o 6,25 procenta. Odbory chtějí od ledna celých deset procent dohodnutých pro příští rok v memorandu.

"Zatím je opravdu nedostanou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet v půlroce," řekl Heger. Od pololetí by zdravotníkům chtěl přidat dalších 3,75 procenta. Celý nárůst, na němž se ministr s odbory v únoru dohodl pod tlakem protestní akce Děkujeme, odcházíme, není od ledna kvůli vývoji ekonomiky podle Hegera možný. Ministr připomněl, že experti s hospodářským růstem pro příští rok nepočítají.

Podle ministrova náměstka Petra Noska by "více méně stejně" měli dostat příští rok od pojišťoven praktici. Stejný objem peněz by měli mít i specialisté, gynekologové, zubaři, lázně, záchranné služby a ozdravovny či domácí péče. Mírný pokles prostředků může nastat u laboratoří a radiodiagnostiky.
"Pacienti by neměli pocítit nedostatek péče, to je vůbec nejklíčovější bod, ze kterého vycházíme, že péče i při menších financích, než bychom si všichni přáli, nebude krácena," zdůraznil ministr. Nemocnice mají podle něj stejně jako všichni poskytovatelé prostor pro racionalizaci péče tak, aby každý pacient dostal, co potřebuje.

V nemocnicích a lůžkových zařízeních se má financování změnit. Přejdou z rozpočtů na platbu za diagnózu DRG, budou placeny podle počtu pacientů. To má přinést peníze nemocnicím, o které je zájem. Velká, střední i malá zařízení budou nově dostávat za stejné výkony také stejně peněz.

Pokud nemocnice zvýší výkonnost, může podle Noska získat od pojišťoven v platbách až o pět procent více. Pokud racionalizační kroky neprovede, navýšení nedosáhne, uvedl. "Tam, kam pacienti nepřijdou, těžko může zařízení očekávat, že bude dostávat peníze jen za svou existenci," řekl.
Celkový odhad příjmů do zdravotnického systému pro příští rok činí za podmínky udržení dosavadního růstu 226 miliard, je to zhruba o pět procent víc než letos. Jako referenční období pro stanovení cen vyhlášky je použit rok 2010, kdy celkové náklady na zdravotní péči činily 215 miliard.

Ministerstvo dá nyní vyhlášku k připomínkám. Očekává, že se na případné úpravě budou podílet zdravotníci. Nosek doufá, že nepřijdou jen se stížnostmi typu: "všichni máme málo a chceme přidat", ale představí i návrhy, kde by bylo možné další peníze vzít. "V každém segmentu určitě je část péče, která není poskytována efektivně, která je poskytována zbytně," řekl. Pokud budou chtít zdravotníci platby zvýšit, musejí sdělit, kterému druhu péče se mají peníze ve vyhlášce snížit.

Připravovaná vyhláška vychází z toho, že zdravotní pojišťovny by mohly vybrat v příštím roce více na pojistném. Podle propočtů by to mohly být oproti letošku dvě až tři miliardy. Záležet bude i na zaměstnanosti a vývoji ekonomiky. Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard korun, ministerstvo rozhoduje o 220 až 230 miliardách, se kterými hospodaří pojišťovny, kolem 40 miliard je spoluúčast pacientů a zbytek dávají kraje, města a ostatní resorty.