Odpoledne zavřou ordinace a nevrátí se dřív než druhý den. Sloužit večer pohotovost nechtějí. Tak pracují podle ministerstva zdravotnictví mnozí soukromí praktičtí lékaři. Pacienti potom zbytečně volají záchranky i k maličkostem.

Ukazují to i čerstvá čísla asociace záchranných služeb. Počty zásahů se jen za posledních pět let zvedly o pětinu – na více než 1,07 milionu. „Přitom jen třetina z nich byly skutečně urgentní stavy,“ přiznává šéf asociace záchranek Marek Slabý. Zbylí nemocní si prý lékaře zavolají jen proto, že jim v okolí zrušili pohotovost.

Vedení resortu zdravotnictví už proto přemýšlí, co s tím. Pohotovosti bez praktiků totiž systém pořádně prodražují. Pojišťovna nejprve zaplatí balík peněz za výjezd záchranky – ten většinou stojí okolo pěti tisíc korun – a později musí uhradit ještě i pobyt pacienta v nemocnici. Právě tam totiž záchranáři nemocného většinou odvezou.

POVINNOST UPSAT SE

„Pojďme proto vepsat do zákona podmínku, že pokud bude chtít praktický lékař prodloužit svou smlouvu s pojišťovnou, bude se muset k pohotovostem upsat. Bude tam muset zkrátka určitý počet hodin odsloužit. Jinak novou smlouvu nedostane,“ navrhuje nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Služby navíc pak lékař dostane samozřejmě od pojišťovny zaplacené. Po začínajících lékařích, kteří o soukromé praxi teprve uvažují, by mohl podobný „úpis“ chtít také příslušný kraj – jako součást povolení provozovat na svém území ordinaci.

ilustrační foto
Zrzky mají pestřejší sex, navíc lépe snáší bolest, tvrdí studie

Podle Jolany Těšinové z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity by ale musely změnu normy doprovodit také vymahatelné sankce. „Povinnost sloužit pohotovosti už totiž v zákoně teoreticky máme, ale nikdo to nedodržuje, nekontroluje a nevymáhá,“ uvedla.

Praktickým lékařům se ale nic z toho nelíbí. Sloužit pohotovosti nechtějí, je to podle nich přežitek. „Lékařskou službu první pomoci pokládám za historicky přežitou. Neodpovídá požadavkům a možnostem moderní medicíny,“ vysvětlil nechuť člen předsednictva Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. Pokud pacient potřebuje akutní pomoc, měl by mu ji zajistit spíš urgentní příjem dobře vybavené nemocnice.

SLUŽBA JAKO PŘEŽITEK?

S tím souhlasí další praktický lékař Lubomír Nečas ze Zlínska. „Pokud by měl někdo sloužit pohotovost, tak by to skutečně mělo být na oddělení emergency v nemocnici, kde je veškeré potřebné vybavení. Ostatně my to tak v našem kraji máme,“ přidal se Nečas.

Jednatřicetiletý neurolog z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Ondřej Volný.
Mozkovou mrtvici může mít dítě i sportovec, říká oceněný neurolog z Brna

O lékařskou pohotovostní službu se mají v Česku starat jednotlivé kraje. Soukromí lékaři se na ní musí podle ministerstva zdravotnictví podílet. Pokud to neudělají, hrozí jim dokonce pokuta až sto tisíc korun. Problém je ale v tom, že kraj musí lékařům za práci na pohotovosti zaplatit. Částka, kterou jim nabízí, ale řadě lékařů nestačí. Většinou jde o sumu kolem čtyř až pěti set korun na hodinu.