Šedesátiletá žena, která kvůli takzvanému Leyelovu syndromu trpěla prakticky slepotou, znovu začíná vidět a týden po operaci už může například číst noviny. Unikátní chirurgický postup při tomto zákroku byl použit poprvé v celosvětovém měřítku, řekl novinářům vedoucí týmu lékařů primář Pavel Studený.

Lékaři pro zákrok navrhli způsob, který spočíval ve spojení několika metod kombinujících chirurgické postupy i použitý nástroj. Namísto femtosekundového laseru operovali vibrujícím diamantovým nožem. Podle Studeného nelze moderní laser použít u mnoha pacientů, protože vyžaduje relativně čirou rohovku. To u nově zvoleného postupu není třeba. „Velkým plusem je rychlost zákroku, který trval kolem 15 minut a lze ho provádět ambulantně. Výrazně se snižuje riziko pooperačních komplikací,“ podotkl Studený.

Lékaři karlovarské nemocnice a oční kliniky Somich nejdříve zvolený postup konzultovali s americkým výrobcem umělé rohovky, společností Keramed. Poté, co byl schválen, byl současně tým primáře Studeného přizván ke spolupráci na celosvětové studii, jež má zhodnotit v dlouhodobém horizontu výsledky těchto operací. „K zákroku jsou připraveni další tři pacienti, z toho jeden dětský. Po zákrocích budeme pacienty sledovat po delší čas a poté hodláme seznámit s naší metodou i odbornou veřejnost,“ uvedl Studený.

Pacientka opět vidí

Operovaná pacientka má nyní kolem 20 procent normálního vidění a zrak na jejím operovaném oku se má dále zlepšovat, konstatoval Studený. Alespoň tomu podle něj nasvědčuje pooperační průběh. Pacientka Judita Šiňanská z Chebu řekla, že problémy se zrakem měla 30 let a zhoršovaly se. Na levém oku podstoupila pět operací, klasickou transplantaci rohovky od dárce. „Ani jeden pokus nebyl úspěšný a v podstatě mi řekli, že velká šance není. Mé současné pocity, když na jedno oko opět vidím, se nedají popsat,“ uvedla.

Přestože je operační postup zvolený týmem primáře Studeného levnější než jiné metody, stále jde o poměrně nákladnou záležitost. Jen umělá oční rohovka (keratoprotéza) stojí 70.000 korun. Operace zatím hradí její výrobce, o platbách za tento výkon bude teď třeba jednat se zdravotními pojišťovnami, uvedl Studený. „Momentálně by musela nemocnice peníze na tento zákrok hradit z paušálu, jenž od pojišťoven dostává. To znamená, hledat ve svých finančních rezervách,“ konstatoval Studený.