Mezi nejčastější příčiny kolapsů patří právě nedodržování pitného režimu, nadměrná fyzická aktivita nepřiměřená věku a zdravotnímu stavu, nevhodné oblečení i dlouhý pobyt na přímém slunci bez pokrývky hlavy.

Nejvíc lidí s kolapsy je ve vyšším věku. Ve vedrech přibývá ale i dalších obtíží, které souvisejí s vedry - víc je dechových potíží, bolestí na hrudi a záchvatovitých stavu, například závratí.

Horké počasí ohrožuje hlavně lidi nad 65 let, děti do čtyř let, těhotné a kojící, lidi s nemocným srdcem, vysokým tlakem a pacienty užívající léky na depresi či nespavost. Na pozoru by se měli mít diabetici a astmatici. Kolaps z horka hrozí ale i zcela zdravým lidem. Rizikovou skupinou jsou děti - obsah vody v těle mají vyšší než dospělí, proto více reagují na nedostatek tekutin. Stejně jako senioři nevnímají děti pocity žízně, nápoje je nutno jim nabízet.

Tělo tekutiny potřebuje

Chybou je nepít kvůli obavám z pocení, tělo tekutiny ve vedru potřebuje. Lze je doplnit také z ovoce a zeleniny bohaté na vodu, jako jsou rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. Hygienici radí nosit vodu stále s sebou, voda pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje přehřívání.

K doplnění minerálů, o které tělo přijde pocením, je dobré pít minerálky, dospělý by měl vypít denně nanejvýš půl litru, dítě méně. Minerálky by se měly střídat. Kdo se léčí se srdcem či s ledvinami, měl by se o pitném režimu poradit s lékařem.

Místnosti je vhodné větrat večer, v noci a časně ráno, kdy je vzduch chladnější. Není dobré zvyšovat teplotu v bytě vařením a používáním trouby. Naopak pomáhá zastínit okna závěsy a žaluziemi, opakovaně si dát chladnou sprchu a pobývat ve stinných částech budov. Oblečení by mělo být lehké, netísnivé, světlých barev a z přírodních materiálů.