Hradečtí lékaři už v Kábulu ošetřili desítky zraněných

„Riziko útoku povstalců proti vojákům koaličních sil je vysoké,“ potvrzuje velitel 4. kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky Mojmír Mrva.

"Například minulý týden nahlásil jeden americký seržant střelbu ze sousední civilní čtvrti na jeho ubikaci,“ vykresluje velitel aktuální situaci. Kábulské letiště je ovšem dobře střeženo.

Zdravotníci denně ošetří několik desítek pacientů. „Za poslední týden zde bylo 11 zraněných hospitalizováno. Provedli jsme i několik náročných operací,“ přibližuje Mrva.

V Afghánistánu podle informačního důstojníka Jana Österreichera nyní končí období dešťů. „V tomto podnebí se dešťová voda rychle vsákne a pak lze pozorovat nad celým městem mrak prachu. Za několik dní začne období sucha provázené vysokými teplotami,“ vysvětluje Österreicher.

Český kontingent v Kábulu tvoří 111 vojáků. V polní nemocnici působí 26 příslušníků z Nemocniční základny a tři další z Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové.

Parkanová: O evakuaci zdravotníků z Afghánistánu nemá cenu spekulovat

Jak je zajištěna bezpečnost lékařů z Hradce Králové, kteří působí v polní nemocnici na kábulském letišti? I na tuto otázku odpověděla Hradeckém deníku ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU–ČSL).

Jaká je v Kábulu v současné době bezpečnostní situace?

Mise v Afghánistánu bezpochyby patří k těm nejvíce rizikovým. Míra nebezpečnosti se samozřejmě v jednotlivých lokalitách liší. Každopádně klade velké nároky na lékaře i na vojáky.

K lékařům z Hradce Králové se nedávno připojili zdravotníci ze Slovenska. Bude tato spolupráce pokračovat i v budoucnu?

Na místě je nyní sedm lékařů ze Slovenska. Spolupráce s nimi je výborná. Se Slováky čeští vojáci působí také v Kosovu na základně Šajkovac. V plánuje je také vznik společného česko-slovenského bojového uskupení Battle Groups v rámci vznikajících společných armádních sil Evropské unie.

Jak je zajištěna bezpečnost českých lékařů v Kábulu? Existuje varianta, že v případě eskalace napětí dojde k urychlenému stažení zpět do České republiky?

Bezpečnost je zajištěna spojeneckými vojáky, ale podrobně o tom nemohu hovořit. Nespekulujme ale prosím o nějaké evakuaci. To bychom mohli tyto úvahy rozšířit na to, zda je definována nějaká situace, kdy bude stav v Afghánistánu natolik rizikový, že stáhneme veškeré své vojáky. Takhle o tom ale uvažovat nemůžeme.

Čeští zdravotníci poskytují v Kábulu péči nejen spojeneckým vojákům, ale také místním lidem. Přesto je část české veřejnosti stále vnímá spíše jako žoldáky, kteří za peníze daňových poplatníků vydělávají kdesi ve válečných zónách. Kdy se tento pohled změní?

Není vůbec jednoduché tyto věci lidem správně vysvětlit a přitom se vyvarovat populismu. Není ovšem možné veřejnosti vytýkat, že její pohled na armádu je zkreslený. Dlouhá desetiletí totiž byla armáda vnímána jako nástroj totalitní moci. A navíc nástroj zbytečný, který nebyl nikdy využit, protože nebojoval.

Nesouvisí to s představou mnohých Čechů, že nepříjemnou a nebezpečnou práci za ně udělá někdo jiný?

Rozhodně. Není možné říkat, že my pošleme své vojáky jenom tam, kde je to bezpečné. A tam, kde je to nebezpečné, ať si to zařídí někdo jiný. Je pravda, že jsou státy, kterým se do toho příliš nechce. Já bych ovšem byla nerada kdyby Češi patřili právě do této kategorie.

V Afghánistánu nedávno zahynul český voják. Jak to podle vás ovlivní veřejné mínění?

Událost, kdy v Afghánistánu položí život český voják, snad české veřejnosti postupem času zprostředkuje smysl této oběti za společné bezpečí euroatlantické civilizace. Ono to zní vznešeně, ovšem je to velká pravda. Pocit, že žijeme v bezpečném světě je fikce. Nežijeme v bezpečném světě. A kdo si takto klapky zúží, tak si tím sice usnadňuje život, ale tomu nebezpečí neunikne.