„Já osobně léky neměním. Kdyby se zdravotní stav pacienta zhoršil, tak se to obrátí proti mně a já nakonec skončím před soudem. A nejsem sama. Podobně se chovají všichni lékárníci v našem regionu,“ řekla Deníku například magistra Iva Bartůňková z Hodonínska.

Levnější variantu předepsaného léku požadují především starší lidé. Ti ovšem užívají množství jiných, a je proto nesmírně obtížné jim vyjít vstříc a neuškodit.

Lékárníci chtějí konzultace

Iva Bartůňková tedy najela na systém, že pacientovi sdělí, jaké levnější přípravky by mohl mít, ale chce, aby tuto nabídku zkonzultoval s lékařem. Podle jejích slov i proto mnozí doktoři dávají na recept vzkaz „nezaměňovat“, aby lékárníci daný medikament neměnili.

„Není to označení R, které znamená, že celý doplatek se bude pacientovi započítávat do jeho ročního limitu, ale vzkaz pro nás, abychom ušetřili za telefonování a konzultace,“ vysvětlila Bartůňková.

Její postup není vůbec ojedinělý. Automaticky vyměňovat medikamenty odmítá i Jana Řeháková, vedoucí lékárny U Bílého jednorožce na náměstí Republiky v Plzni. „Pokud lék měním, pro jistotu volám ošetřujícímu lékaři a jinou volbu s ním konzultuji,“ říká Řeháková.

Podobně se chová například také magistra Lenka Rufferová z Rychnova nad Kněžnou. „My pochopitelně můžeme na požádání pacienta nabídnout levnější variantu. Ale rozhodně ne automaticky. Záleží na vůli pacienta a hlavně na konzultaci s lékařem,“ tvrdí lékárnice. Když už lékárníci chtějí pacientovi vyjít vstříc, přijde další komplikace, a to časová. Výpočet doplatku je totiž nesmírně komplikovaný a zjistit se dá pouze pomocí počítačového programu, když se sejme kód daného přípravku.

Pokud chce pacient levnější variantu, lékárník najde takové přípravky, které mají obsaženy stejnou účinnou látku. Postupně pak musí u každého jednotlivého léku sejmout kód, aby zjistil, jaký je jeho doplatek. Ato trvá i desítky minut…

Výměna medikamentů je navíc trnem v oku i lékařům. „Léčí lékař, nikoliv magistr farmacie. Já vím, proč pacientovi určitý preparát předepíšu. Nemocného mám pod kontrolou a vím, jaká úskalí při léčbě na nás čekají. Pokud by se nějaký lék měnil, musím to vědět. I když se ministerstvo ohání formulkou, že jde o stejnou účinnou látku a formu,“ míní lékařka Jana Krejčíková.

Mluvčí ministra má jasno

K rozvaze vybízí i zdravotní pojišťovny. „Lékař by měl mít zpětnou vazbu. Doporučujeme pojištěncům, aby lékaři sdělili, že si vybrali jiný lék, než který jim předepsal. Je důležité, aby se to objevilo i v jejich zdravotní dokumentaci,“ sdělil Deníku Karel Šatera, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Lékárník by měl podle Šatery upozornit pacienta na vedlejší účinky jak předepsaného léku, tak vybrané alternativy.

Jenže konzultace, telefonování s ošetřujícím lékařem, který by měl výměnu léků posvětit, zdlouhavé zjišťování, jaký je doplatek na který lék, celý proces komplikují.

„To, že se lékárník bojí vyměnit lék, znamená jen to, že si není jist svou odbornou erudicí. A bohužel, jde to proti podstatě celé reformy,“ sdělil Deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Podle něj jde ale o výjimečné situace. „O něčem takovém slyším poprvé,“ uzavřel Cikrt.

Na co doplácejí pacienti
Lékárníci se bojí medikamenty vyměňovat. Například kvůli interakcím léků u starých lidí.
Někteří lékaři píší na recepty „nezaměňovat“. Lékarník pak lék nevymění.
Případný doplatek se ale pacientovi nezapočítá do ročního limitu.
Pokud by totiž lékař příliš často psal pacientům na recept značku „R“, což je uzákoněný znak pro to, aby se celý doplatek započítal do ročního pětitisícového limitu, vystavil by se nebezpečí, že na něj jeho zdravotní pojišťovna pošle kontrolu.

Výklad odpovědnosti za podané léky není úplně jasný

Tvrdí to viceprezident lékárnické komory Michal Hojný

Mnozí lékárníci nechtějí vyměňovat medikamenty. Bojí se, že pokud u pacienta vzniknou komplikace, padne vina na ně. To znamená, že základní „reformní“ rada, jak ušetřit, ztrácí smysl?

Je možné, že někteří lékárníci mají strach, ale to jen proto, že jde o příliš syrovou záležitost. Zákon jsme konzultovali s právníkem a fakt je, že výklad odpovědnosti není jasně vymezen. Odpovědnost by se řešila podle občanského zákoníku, myslím ale, že pokud by došlo k problému, lékárník by se u soudu očistil. Vymění-li lékárník přípravek za jiný, ale se stejnou účinnou látkou, tak nežádoucí účinky by mohly být způsobeny i v případě, že takový lék by předepsal či podal lékař. Šlo by tak o problémy dané podstatou léku.

Někteří lékaři ovšem na recepty píší vzkaz NEZAMĚŇOVAT. Možnost výměny léků, kterou nyní lékárníci mají, se jim vůbec nelíbí…

Lékaři v tom mají sami zmatek. Myslí si, že znakRa vzkaz nezaměňovat jsou dvě rozdílné věci. Ale podle nové vyhlášky se bude měnit formulář na recepty. Pokud bude lékař chtít, aby se medikament neměnil, bude muset napsat heslo nezaměňovat.Vtom případě se doplatek za lék bude počítat v plné výši do ochranného pětitisícového limitu. A právě tento typ receptů bude pojišťovna hlídat, aby nedošlo k jejich nadužívání.Co se týká výměny léků za levnější varianty, ta musí být podmíněna souhlasem pacienta.

Lékaři se ale zlobí, že jim lékárníci, lidově řečeno, fušují do řemesla a oni potom nesou následky jejich špatných rozhodnutí. Jde o profesní rivalitu, nebo zbytečné hádky?

Podleméhonázoru to je démonizovaná věc. Vždyť i podle staré vyhlášky měly lékárny možnost lék měnit a paradoxně, šlo o podstatně jednodušší proces. Pokud měl člověk recept a předepsaný lék nebyl na skladě, lékárnamu mohla nabídnout náhradní variantu.Onovinku tedy nejde. Navíc musí s výměnou pacient vždy souhlasit.

Provoz v lékárnách se komplikuje tím, že vzorec na výpočet doplatku je nesmírně komplikovaný a každý preparát se musí projet počítačem, aby se mohla říci cena. Nekomplikuje to provoz?

Ano, zatím to provoz komplikuje. Úpravy v počítačových systémech nějakou dobu trvají, ale během několika týdnů by se měly všechny vyladit a obsluha zrychlit.