Speciály přivezly více než 100 lidí, kteří využili možnost odletět ze země postižené následky zemětřesení a vlnou cunami. Lety vojenských speciálů zaplatí stát z vládní rozpočtové rezervy, uvedl ministr obrany Alexandr Vondra, který pasažéry obou letů přivítal na letišti.

Kromě Čechů byli na palubách také cizinci, občané Slovenska, Francouzi, člověk z Polska, jeden z Bulharska a Korejec s vazbami na Česko.

Mezi Čechy bylo i zhruba 40 členů České filharmonie, kteří se předčasně vrátili z turné po Japonsku. „Cítíme úlevu, protože ten psychický nápor tady byl. Na druhou stranu zase ohromně soucítíme s Japonskem, které se potácí ve strašné tragédii,“ řekl po přistání novinářům violista Jaroslav Pondělíček.

Kvůli možnosti ozáření radioaktivními látkami z poškozené jaderné elektrárny Fukušima 1 měli pasažéři ve Kbelích možnost nechat se změřit dozimetrem. „Všechny testy dopadly negativně, takže v pořádku,“ komentoval Vondra.

Pilot jednoho z letadel a zástupce velitele letecké základny v Kbelích Libor Tomolya uvedl, že po dobu strávenou v Japonsku žádnou radioaktivitu nenaměřily ani přístroje, které měli letci na palubách. V současných podmínkách by prý do Tokia letěl znovu. „Věděli jsme o tom, co se tam děje. Ale věděli jsme také, že ta zóna není až tak nebezpečná, jak se o tom hovoří,“ uvedl Tomolya. Nad Japonskem podle něj neplatí žádná zvláštní omezení leteckého provozu.

Student ekonomie Miloš Procházka v Tokiu žije rok. Pro návrat vládním speciálem se rozhodl kvůli obtížné situaci vzniklé po zemětřesení a cunami. „V Čechách zůstanu třeba dva až tři týdny. Pokud se situace uklidní, vrátím se zpět do Japonska,“ řekl novinářům. Panika i mezi jinak klidnými Japonci se podle něj začínala šířit, když přestaly jezdit vlaky mezi městy a lidé se chtěli dostat pryč z Tokia.

#flash|https://g.denik.cz/1/cf/grafika_fukusima_15_3_v2.swf|570|400|grafika_fukusima_15_3_v2#

Někteří cestující se pro odlet ze země rozhodli spontánně

„My jsme předtím neuvažovali o žádném komerčním letu. Prostě jsme se museli rozhodnout hodně rychle, tak jsme se rozhodli a letěli zpět,“ uvedla žena, která se představila jako hydroložka pracující na jedné z japonských univerzit.

Na letišti v Tokiu se nacházelo velké množství lidí. Japonci se také snaží opustit zemi nebo alespoň hlavní město, řekl novinářům Pondělíček. I přes množství lidí však na letišti nevládl chaos, dodal.

Podle Vondry vláda zatím neplánuje vyslání dalších zvláštních letadel na japonské ostrovy. „V řádu hodin a dnů jsme ale připraveni rychle reagovat, pokud by to situace dovolovala,“ prohlásil ministr.

Do zemětřesením postižené země vyslala letouny armáda v úterý večer potom, co se premiér Petr Nečas dohodl s ministry, že speciály odvezou ženy a děti a také část výpravy České filharmonie. Zájem o odlet z ostrovního státu byl podle ministerstva zahraničí velký, řada lidí ale nakonec cestu odřekla nebo na letiště nepřišla. Nevyužito tak v letadlech zůstalo celkem 25 míst.
Týden od ničivého zemětřesení v Japonsku: zatím přes 5000 mrtvých

Základní údaje o zemětřesení, které postihlo před týdnem Japonsko:

ČAS A MÍSTO:

V pátek 11. března ve 14:46 místního času (6:46 SEČ) postihlo zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály severovýchod Japonska; ohnisko bylo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavního města Sendai (prefektura Mijagi) v hloubce 32 km. Do historie se zapsalo jako páté nejsilnější na světě od roku 1900. Týž den a v dalších dnech došlo k řadě následných otřesů, z nichž některé měly sílu přes šest stupňů Richterovy škály.

Otřesy pocítili i obyvatelé 370 kilometrů vzdáleného Tokia. Ve velké části země byla zastavena letecká, železniční i silniční doprava, uzavřeny byly všechny přístavy. Zemětřesení posunulo ostrov Honšú o 2,4 metru.

CUNAMI:

Otřesy vyvolaly až desetimetrovou vlnu cunami, jež zničila stovky kilometrů východního pobřeží ostrova Honšú. Nejvíce postižena byla prefektura Mijagi s 2,4 milionu obyvatel (320 lidí na km2) a její milionové správní středisko Sendai.

Varování před cunami bylo vyhlášeno po celém Tichomoří; větší škody způsobila asi dvaapůlmetrová vlna na Havaji a na pobřeží Oregu a Kalifornie, kde si vyžádala jednu oběť.

OBĚTI:

Odhaduje se, že počet obětí přesáhne 10.000. Ke čtvrtečnímu ránu bylo potvrzeno 5178 bětí, více než 8600 lidí se pohřešuje.

Přes 500.000 lidí bylo evakuováno. Práci 80.000 policistů, vojáků a záchranářů od středy komplikuje mráz a sněžení, jež zasáhly severovýchod, kde je na 850.000 domácností stále bez elektřiny. Přes 100.000 budov bylo poškozeno, z toho nejméně 7400 bylo úplně zničeno.

JADERNÉ ELEKTRÁRNY:

Příliš vysoká vlna cunami poškodila či vyřadila z provozu chladicí systémy, včetně záložních generátorů, elektráren Fukušima 1, Fukušima 2 a Tokai. A i když se v nich už při signálu zemětřesení automaticky zastavila štěpná reakce, dál vznikalo „zbytkové teplo“ a hrozilo přehřátí. Technici proto začali upouštět lehce radioaktivní páru a chladit reaktory mořskou vodou. Na několika reaktorech došlo k chemickým explozím (reakcí vodíku), které nepoškodily vnější kryty reaktorů.

V elektrárně Fukušima 1 se technikům stále nedaří dostat situaci pod kontrolu. Ve středu ale provozovatelé elektrárny oznámili, že už téměř dokončili stavbu elektrického vedení k Fukušimě. Obnovení dodávky proudu by znovu uvedlo do chodu čerpadla chladicího systému, což by usnadnilo snižování teploty palivových tyčí i vyhořelého paliva v reaktorech.

Z okruhu až 20 kilometrů od Fukušimy 1 a deset kilometrů z okolí Fukušimy 2 bylo evakuováno na 200.000 lidí. V úterý došlo k úniku radiace do okolí, po několika hodinách radiace klesla. Hladina radiace stoupla až v Tokiu, kde desetinásobně překročila normál, nyní už je ale metropole z hlediska radiace bezpečná. V noci na čtvrtek v areálu Fukušimy 1 opět hořelo a kvůli výrazně zvýšené radioaktivitě muselo být asi na hodinu evakuováno všech 180 zaměstnanců, kteří se snaží elektrárnu stabilizovat.

DOPAD NA EKONOMIKU:

Třetí největší ekonomiku světa postihla nejhorší krize od druhé světové války; náklady na obnovu země se zatím odhadují na 185 miliard dolarů (asi 3,2 bilionu Kč, tři procenta HDP Japonska) a citelně zvýší už tak vysoké zadlužení státu. Ztráty budou narůstat kvůli uzavření továren a rafinerií v důsledku odstávek proudu. Vyčíslit zatím nejde ani náklady na „stabilizaci“ elektrárny Fukušima 1, která patřila mezi 25 nejvýkonnějších jaderných elektráren světa a jejíž provoz již nebude obnoven. Produkci přerušily velké automobilky i jiné závody, což narušilo globální dodávkové řetězce v průmyslu od výroby čipů po stavbu lodí. Odrazí se to zejména u odběratelů japonských zařízení v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu.

ZAHRANIČNÍ POMOC:

Pomoc Japonsku nabídlo přes 100 zemí a více než desítka mezinárodních organizací, japonská vláda přijala pomoc především v podobě speciálních vyhledávacích, záchranných a zdravotnických týmů. EU požádalo Japonsko o materiální pomoc. Zásoby docházejí mimo jiné v asi 2500 nouzových útulcích v oblasti katastrofy, v nichž našlo útočiště přes půl milionu lidí.

OSTATNÍ:

V pátek se v prefektuře Fukušima protrhla přehrada Fudžinuma a v neděli se na jihojaponském ostrově Kjúšú probudila k životu sopka Šinmodake, která nezpůsobila žádné škody.

Zrušeno bylo MS v krasobruslení, které se mělo konat v Tokiu od 21. do 27. března. Na začátek října byla odložena Velká cena silničních motocyklů, která se měla jet od 22. do 24. dubna v Motegi, jež leží jen 200 kilometrů od města Sendai.