Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je posunut dopředu obvykle o jednu hodinu.

Znamená to také, že se posune čas východu a západu Slunce i čas pravého poledne. Místo kolem 12:00 bude Slunce přes léto procházet místním poledníkem až zhruba ve 13:00.

Změna času ze zimního na letní lidi v daný den obere o hodinu spánku. Podle vědců je to ten nejmenší problém, posun totiž může zvýšit riziko vážných onemocnění.
Přechod na letní čas je nezdravý, upozorňují někteří vědci. Může i krátit život

Účelem zavedení letního času byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí.

Dohoda se nezdařila 

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských zemích, aby se dohodly, který čas bude platit celoročně. Nepodařilo se to, a tak česká vláda předloni v září schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších letech.

Alena Sumová z Fyziologického ústavu ČSAV.
Změnou času nejvíc trpí nemocní a staří, říká vědkyně. Narůstá také počet nehod

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.