Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letošní počasí provázely extrémní vlny veder a suchá zima

Praha – Čtyři vlny veder, některé extrémní a trvající řadu dní po sobě, a neobvykle suchá zima provázely letošní počasí v Česku. S nimi souvisel i nedostatek dešťových a sněhových srážek. Letošní léto bylo druhé nejteplejší od roku 1961. Oficiální hodnocení počasí roku 2015 chystají meteorologové na začátek příštího roku. Podle meteorologa Radima Tolasze lze už nyní říct, že konec minulé zimy a začátek té aktuální byly teplotně abnormální a pohybovaly se několik stupňů nad dlouhodobým průměrem.

31.12.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šťastný Dimír

Průměrná teplota vzduchu za vegetační období – duben až září – byla o 1,1 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr za období 1981 až 2010. Teplota za letní měsíce byla po roce 2003 druhá nejvyšší za dobu pozorování od roku 1961, píše se ve zprávě Českého hydrometeorolo­gického ústavu o hodnocení letošního sucha. Podobně letošní srážkový úhrn byl druhý nejnižší po roce 2003.

Sucho vyvrcholilo v polovině srpna, kdy ho přerušily vydatné srážky, pomoci ale nestačily. Sucho pak pokračovalo v září a začátkem října a situaci na povrchových tocích zlepšily až říjnové deště. Hydrologické sucho však postihlo celou zemi.

„Teplotně zajímavý a jiný než obvykle byl červen, kdy na začátku byla krátká horká vlna, prostředek byl extrémně studený, kdy v horských oblastech mrzlo, a konec června byla zase horká vlna," popisuje Tolasz.

První vlna veder

První vlnu veder zaznamenali meteorologové začátkem července. Maximální denní teplota tehdy přesáhla na mnoha stanicích 35 stupňů Celsia. Druhá horká vlna následovala mezi 16. až 25. červencem. Velmi výrazné horko jak délkou, tak intenzitou poté nastalo začátkem srpna. Teplé počasí trvalo dva týdny. Vysoké teploty v tomto období vrcholily 7. a 8. srpna, kdy maximální denní teplota na některých stanicích přesahovala až 38 stupňů.

Tehdy podle zprávy ČHMÚ bylo zaznamenáno až devět dní, kdy na některých stanicích maximální teplota dosáhla hodnoty 37 stupňů a více. Nejvyšší maximální teplotu naměřili meteorologové 8. srpna na stanici Řež u Prahy (40,0 °C), Dobřichovice (39,8 °C) a Ústí nad Labem, Vaňov (39,1 °C).

„Průběh vln veder byl extrémnější, hlavně ta čtvrtá," uvedl Tolasz. Ta nastala mezi 27. srpnem až 1. zářím. Na druhou stranu je podle něj pravda, že i v minulých letech se horké vlny vyskytovaly a byly i delší než letošní. „Teplotně ovšem nebyly tak vysoké," vysvětlil.

Sucho podle něj nezpůsobuje jen to, že přes léto neprší, ale jde o dlouhodobý nedostatek vody, na který si příroda zadělává tím, že v zimě nenasněží. „Minulá zima a dokonce už zima 2013–14 a samozřejmě i ta současná začíná tak, že sněhu je opravdu málo. Řekl bych, že je to jeden z důvodů, proč pak v létě hovoříme o suchu," dodal.

Autor: ČTK

31.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
22

Komentář Kateřiny Perknerové: Masarykovi následovníci. Proč by ne?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
1

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Češi si vyloženě mnou ruce, když se někdo vymkne

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

DOTYK.CZ

Tak teď toho mám dost – a rozpoutala nenásilnou vězeňskou vzpouru

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Heleny Kučerové, která osmnácti let pobyla na svobodě pouhých pět let, více než 13 jich strávila v komunistických kriminálech. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení