Předlohu, která je součástí vládní reformy zdravotnictví, nyní dostane k podpisu prezident.

Prodloužení navrhoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) kvůli tomu, že patnáctiminutový limit nelze dodržet pro oblasti se zhruba 1,3 milionu obyvatel v přibližně 1970 obcích. Pokud bude lhůta o pět minut delší, nebude stačit už jen pro zhruba 200.000 lidí ve 439 obcích, což bude odrážet reálné pokrytí území státu výjezdovými základnami. Bez prodloužení by prý problémy s termínem neměly jen Praha a Středočeský kraj.

Kritici prodloužení lhůty z řad levice argumentovali tím, že prodloužení lhůty by mohlo vést ke zvýšení případů neposkytnutí včasné pomoci. Podle nich operační středisko bude i tak lhůtu natahovat, nebude-li mít k dispozici volnou výjezdovou skupinu.

Sněmovna v zákoně ponechala také pasáž, podle níž by vedoucí výjezdové skupiny mohl odmítnout zásah na místě, pokud tím byly ohroženy životy nebo zdraví záchranářů. Senát chtěl tuto část zákona zrušit pro rozpor s trestním kodexem, podle něhož za neposkytnutí pomoci hrozí zdravotníkovi až tři roky vězení, laikovi až dva roky. Heger namítal, že legislativní rada vlády v tom problém neviděla.

Senát chtěl do novely zapracovat také odchodné až do výše šesti měsíčních platů, na které by měli mít nárok záchranáři po dosažení 50 let věku, pokud u záchranky pracovali alespoň 15 let. Heger sliboval, že ministerstvo úpravu odchodného předloží v nejbližší možné době znovu.

Zákon popisuje organizaci a činnosti záchranné služby, které se prakticky neliší od současného stavu. Záchranáři ale budou mít ze zákona možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí a jiných složek integrovaného záchranného systému – například v horských oblastech, kam se dříve dostanou členové horské služby.

Nemocnice budou muset mít kontaktní místa, která budou v nepřetržitém spojení s operačními středisky záchranky. Pacienta budou moci nemocnice odmítnout jen ve výjimečných případech, ne však tehdy, pokud bude v bezprostředním ohrožení života. Za porušení zákona jim má hrozit až milionová pokuta.

Záchrannou službu budou jako dosud platit zdravotní pojišťovny, kraje a stát, na který připadá letecká záchranná služba. Stát bude nově platit prostředky pro krizové situace; odhadované náklady budou 105 milionů korun za rok.