Část lidí zamířila na běžky, většina ale na blízké sjezdovky. Ty lidé zdolávali na bobech, lyžích i snowboardech. "Vyrazili jsme s klukem. Aspoň trochu se vyvětrat. Chvilku jezdil na lyžích, učil se, teď bobujeme," řekla maminka Světlana Zemanová.

Lanovky a vleky ale kvůli protikoronavirovým opatřením opět stály. A tak kdo se chtěl svézt, musel do kopce po svých. "Je to náročné. Ale když se chceme sklouznout, jiná možnost není. Máme to místo posilovny," usmíval se mladý snowboardista Lukáš Tůma.

Nová omezení? Nic už nezmění

Zimní radovánky si užívali také lidé na Lipně, a to i přesto, že lanovka je tu už od 27. prosince uzavřena. „Nová omezení už tedy pro nás nenesou žádnou změnu. Na sjezdovku může kdokoli. Nijak to neomezujeme. Finanční dopady zatím spočítané nemáme, ale předpokládáme, že budou v řádech desítek milionů,“ uvedla tisková mluvčí lipenského areálu Olga Kneiflová.

Některé restaurace se snaží zůstat v provozu a mají otevřená okénka. Některé hotely už jsou delší dobu zavřené, jiné ubytovávaly hosty, kteří byli na služebních cestách. Protože někteří toto omezení obcházeli a na údajné služební cesty se vydávali hlavně o víkendech a s rodinnými příslušníky, uchýlila se vláda ke zpřísnění. Nově musí mít ubytovaný potvrzení od zaměstnavatele.

Ředitel hotelu Relax Dolní Vltavice Miroslav Magerstein k situaci řekl: „My jsme ode dneška zavřeli úplně. Je s tím spojená administrace a ani těch služebních cest nebylo tolik. Dál máme otevřené okýnko v restauraci. Ale to je velmi malá záplata. Nad vodou nás teď drží státní podpůrné programy. Mzdové náklady máme sanované, jiné ale ne, například splátky úvěru. Takový stav není dlouhodobě udržitelný. Měli jsme silné léto, takže částečně žijeme i z toho. Jsme schopní to držet do června, ale bez letní sezóny bychom to určitě nezvládli.“

Nová opatření vidí velmi pesimisticky i Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska. „Takové omezení je naprostá tragédie. Zvláště tady na horách, kde už tak byly omezené pracovní příležitosti. Čekali nás nyní jarní prázdniny, pokoje už byly rezervované a všechno se musí rušit. Většina hotelů byla zavřená už před vyhlášením zpřísnění,“ tvrdí skepticky Jiří Mánek.

Většina lipenských hoteliérů prý vsadila na jistotu a místo poskytování svých služeb pouze pracovníkům na služební cestě raději zavřeli úplně a čerpají v době koronavirové pandemie státní podpůrné prostředky. „Cestovní ruch, to bylo to jediné, co tu lidé mohli dělat. Zaznamenáváme už první poskytovatele ubytování, kteří svoje penziony prodávají, jiní ubytování zavírají a vyčkávají s prodejem na příznivější ceny těchto zařízení,“ povzdech si Jiří Mánek.

V sobotu večer oznámila jihočeská policie, že ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí provedla během dne celkem 19 kontrol v oblasti Kvildy a Zadova. Jednalo se o penziony, hotely a restaurace. „Při kontrolách nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání,“ uvedla tisková mluvčí jihočeské policie Lenka Krausová.

Ráj pro běžkaře

Podobná situace byla také na Českolipsku. Radovat se ale mohou běžkaři, na které v okolí Polevska čeká až sto kilometrů upravených tras. Nástupní místa na Jedličné a u kapličky Nad Polevskem se proto už v sobotu 30. ledna dopoledne rychle plnila zaparkovanými auty.

Údržbu tratí, jež vedou hlavně po lesních cestách nebo loukách s členitým terénem, tam má už řadu let na starosti běžkařský oddíl Ski Polevsko. Jeho předseda Jan Šmíd přibližuje, že počet lidí, který upravené stopy vyhledává, se v poslední době zvýšil. Řada z nich totiž v době uzavřených sjezdovek vyměnila sjezdové lyže za běžky. Jiní zase kvůli omezeným možnostem trávení volného času běžky oprášili po dlouhých letech.

„Na provoz a údržbu tratí nám přispívá Liberecký kraj a také Svazek obcí Novoborska a další obce. Bez této pomoci by to nešlo,“ vysvětluje Jan Šmíd. Přispět oddílu mohou také samotní běžkaři jakoukoli částkou na jeho účet. „Spousta z nich to dělá a my jsme za to moc rádi. Přece jen ta údržba něco stojí,“ říká předseda.

Reportáž ze zasněženého Polevska naleznete zde:

Stopy na tratích udržuje tým Ski Polevsko pomocí skútrů, což je poněkud náročnější, než je projet rolbou.

Stejně jako na jiných horách, i v těch Lužických občas dochází ke konfliktům mezi běžkaři a chodci. Ne všichni pěší totiž respektují nepsané pravidlo o nevstupování do bílých stop. „Snažíme se to chodcům vysvětlovat, většina z nich to chápe. Pak se ale najdou tací, kteří v upravených trasách venčí i psy,“ popisuje Jan Šmíd.