Důvěra v prezidenta i šéfa Ústavního soudu od posledního průzkumu klesla. V únoru byla zhruba poloviční, nyní jim shodně věří 45 procent lidí. Zatímco Rychetskému nevěří 31 procent dotázaných, u Zemana je to 48 procent. Důvěra v prezidenta je tak v průzkumech CVVM nižší než nedůvěra v něj poprvé od října 2015.

"S výjimkou prezidenta republiky Miloše Zemana, u něhož podíl nedůvěry převýšil podíl důvěřujících jen statisticky nevýznamně, u všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou," uvedli autoři průzkumu.

Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) tak věří 40 procent a nevěří 53 procent, šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) má důvěru 21 procent a nedůvěru 41 procent. Předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) věří 19 procent a nevěří 31 procent lidí.

Důvěru má Babiš i Hamáček

Ze členů vlády má největší důvěru Babiš, následuje ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s 28 procenty a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se čtvrtinovou podporou. Guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi věří 28 procent dotázaných. Důvěru 23 procent má veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Na konci žebříčku s pouze minimálními podíly důvěry pod úrovní jedné desetiny, ale i nízkými podíly nedůvěry, figurují noví členové vlády, které neznají více než tři pětiny dotázaných, uvedli autoři průzkumu. Do této skupiny patří ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) a ministři spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a kultury Antonín Staněk (ČSSD).

V nedůvěře je jednoznačně první Kalousek se 78 procenty, odpor vůči němu ale od únorového průzkumu klesl o čtyři procentní body. Následují Babiš s 53procentní nedůvěrou, Zeman se 48 procenty a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek se 46 procenty.

Průzkumu CVVM se mezi 8. a 20. zářím zúčastnilo 1037 lidí ve věku od 15 let.