Předchozí
1 z 3
Další

Čtvrtek, 14.15 hodin, kulturní dům ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že tu za pár minut začne debata s kandidátem na prezidenta republiky Jiřím Drahošem. „Zrovna to tady označujeme,“ vysvětluje jeden ze zaměstnanců kulturního domu, když na dveře lepí plakát s fotografií. „Tady je zvykem, že když beseda začíná o půl, tak lidé přijdou za pět půl,“ usmívá se. To už do dveří malého sálu vcházejí první zájemci o setkání s prezidentským kandidátem… A vzápětí i prezidentský kandidát Jiří Drahoš se svým týmem.

„Říkali jsme si s manželkou, že až budeme v důchodě, budeme hodně cestovat. A tak se nám to vlastně vyplnilo,“ usmívá se dobře naladěný Jiří Drahoš.

Den s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem na debatě v hotelu Park Inn by Radisson Ostrava, 14. prosince v Ostravě.Zdroj: Deník / Kaboň LukášSál se zaplňuje, dorazila zhruba čtyřicítka besedujících. Jiří Drahoš na úvod představuje svou osobu, vypráví, kde se narodil, studoval, žil. A také objasňuje důvod své kandidatury na prezidenta. „Přispěl k tomu náš současný prezident Miloš Zeman svým vystupováním, výroky, tím jak nesjednocuje naši politickou scénu. Prezident by měl reprezentovat, dodržovat ústavu, mít společenskou autoritu a v každém případě pomáhat nacházet cesty, kam se ubírat,“ říká Jiří Drahoš.

Když přišel s myšlenkou ucházet se o prezidentské křeslo, manželka Eva reagovala: „Je to na tobě. Když se rozhodneš, půjdu do toho s tebou.“ A tak byl hnací motor zažehnut 28. března. Tehdy v jeho rodném Jablunkově ohlásil kandidaturu.

JSEM SKROMNÝ ČLOVĚK

Debata se rozbíhá. Svými dotazy z oblasti školství ji zahajuje studentka, budoucí pedagožka Nikola Brožová. Řeč je o inkluzi, o úloze učitele ve společnosti. „Projekt inkluze je typický projekt ministerstva školství. Myšlenka dobrá, provedení špatné,“ hodnotí Jiří Drahoš s dovětkem, že ten, kdo s nápadem přišel, neznal míru.

Setkání se spolužákem„Jedu zítra za prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem,“ říkám jen tak mezi řečí před kolegou Stanislavem Sikorou, správcem redakční počítačové sítě. „Za Jurou?“ táže se Stanislav.

Přitakávám.
„To je můj spolužák z gymplu. Seděli jsme spolu v lavici,“ usmívá se rodák z Jablunkova. Druhý den večer postává Stanislav u vchodu do sálu v ostravském hotelu Park Inn. Vyhlíží svého spolužáka. „Už tehdy Jura mezi námi spolužáky vynikal,“ vzpomíná Stanislav Sikora, který svého kamaráda viděl naposledy u maturity.

To už do dveří vchází onen „Jura“ a neomylně k němu míří. I po letech se bez problémů poznávají, přátelsky se zdraví. A vyměňují si základní informace – co kdo dělá, co děti, kde žijí, bydlí… „Naše kariéry jsou tedy, pravda, trošku odlišné, ale nezměnil ses,“ konstatuje Stanislav a Jiří Drahoš mu stejně opětuje. Oba jsou zahrádkáři a vypočítávají, kolik času a síly jejich zahrada spolkne… To už se ale potichu vytrácím a nechávám je o samotě…

„Sám jsem pedagog z učitelské rodiny, většina mých příbuzných jsou učitelé, tak to znám opravdu z praxe. Když je ve třídě jeden postižený žák s asistentem, výuka se dá zvládnout. Ovšem tři čtyři handicapovaní už lidově řečeno ukrajují čas a možnosti učitele, který se pak nevěnuje těm zdravým,“ myslí si.

A co se týká učitelů jako takových? „Učitel nemusí být bůhvíjaký odborník, ale musí umět naučit, strhnout, zaujmout. Takového jsem měl sám na základní i střední škole například v chemii, kterou jsem vystudoval a které se celý život věnuji,“ svěřuje se kandidát. Diskuse se stáčí k Andreji Babišovi. „Lidé by si měli být před zákonem všichni rovni. A ne, aby někteří byli rovnější,“ staví se k tolik diskutovanému tématu „Čapí hnízdo“ a obvinění dnes již premiéra Jiří Drahoš.

Věru Vocilkovou zajímá, jestli může prezident ve své funkci zůstat skromný. „To, že prezident Zeman objíždí kraje v zemi a debatuje s občany, to velmi oceňuji. Nechápu ale, proč s ním cestuje tolik lidí, městy projíždí dlouhá prezidentská kolona, čítající desítky aut. Jsem skromný člověk, nemám rád pompéznost. Takže tohle bych určitě eliminoval,“ vysvětluje Jiří Drahoš a dodává, že v prezidentské funkci je také velmi důležité, kým se hlava státu, tedy jakými lidmi a odborníky, obklopí.

Když má dalšímu besedujícímu říct, kterého ze svých soupeřů si nejvíce váží, dlouho se nezamýšlí. „Do hloubky neznám žádného z kandidátů, ale asi nejblíže mám k panu Kulhánkovi. Sympatický je mi i pan Hilšer, přestože si myslím, že nemá ještě tolik potřebných životních zkušeností.“

DALAJLAMU BYCH NA HRAD NEZVAL

Mluví se o sociálních dávkách, nespravedlnosti v odměňování za práci, o vlastenectví i proruské a pročínské politice současné hlavy státu. „Měli bychom se více orientovat na Západ, ale tím nemyslím, že bychom nemohli obchodovat s Ruskem nebo s Čínou. Ovšem obchodovat. Nikoliv se podbízet,“ říká Jiří Drahoš.

Prostor na dotaz dostává Přemysl Dokoupil, student kvarty osmiletého gymnázia ve Frenštátě pod Radhoštěm. Sedí v první řadě se svými třemi kamarády a ptá se na zavedení eura.

„Jsem pro Evropskou unii, nechci, abychom obrazně seděli někde na schodech a pozorovali, jak rozhodují jiní, ale abychom společně seděli u jednoho stolu a měli také své slovo. Co se týká eura, jsem pro jeho zavedení. Měla by mu ale předcházet kampaň, snaha vysvětlit lidem, proč je euro pro nás výhodné. Mnozí ho totiž dodnes odmítají a vlastně ani nevědí, proč,“ vysvětluje mladíkovi prezidentský kandidát.

„Pan Drahoš je mi ze všech kandidátů nejvíce sympatický. Ostatní mi přijdou až legrační. Je jediný, o kterém můžu říct, že je reprezentativní, což prezident má být,“ myslí si čtrnáctiletý Přemysl.

„Setkal byste se s dalajlamou?“ zní z publika další otázka. „Jako Jiří Drahoš bych ho rád poznal, je to zajímavá osobnost. Ale vzhledem k tomu, že není reprezentantem suverénního státu, jako prezident bych si ho na Hrad nepozval. Jedině kdyby to bylo na popud vlády,“ vysvětluje.

OBUŠEK JAKO DÁREK

Ke slovu se dostává Pavel Knebl z Tiché, který přišel besedovat s celou svou rodinou – manželkou a třemi malými dětmi. Osud této země mu není lhostejný. Vyzývá Jiřího Drahoše k podepsání petice, kterou inicioval. Je proti nemorálnímu odměňování notářů, kteří řeší pozůstalosti. Na výraz své přízně podává prezidentskému kandidátovi láhev čerstvě stočeného moštu.

Na závěr se dostává ke slovu starší muž v kroji. Jde o Drahomíra Strnadela, předsedu Matice radhošťské. V kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti bylo jedno z míst, kde se shromažďovaly podpisy na podporu Jiřího Drahoše. Za léto se jich tu nasbíraly asi dva tisíce.

„V květnu se pan Drahoš zúčastnil akce Uzamčení země valašské. Tam zahájil prezidentskou kampaň. Dostal ode mě pamětní minci, tedy její kopii, z roku 1898. To je rok, kdy byla kaple vysvěcena. A říkal jsem mu, že když ji bude nosit, tak prezidentskou kampaň vyhraje. Medaile ale nestačí…,“ usmívá se pan Strnadel a ukazuje mi obušek, který Jiřímu Drahošovi chce předat. „Je velmi ostrý, v prezidentském klání potřebujete být ostrý a vyzbrojený. Jiřího Drahoše si vážím po profesní i lidské stránce. Musím věřit, že vyhraje. Náskok má před svými soupeři hlavně tím, že není spjatý s žádnou politickou stranou, a také věřím, že většina národa jsou slušní lidé, kteří upřednostní slušnost před vulgárním chováním,“ soudí Strnadel.

FOTOGRAFOVÁNÍ S LIDMI

Přejíždíme z Frenštátu do Ostravy, kde cesta Jiřího Drahoše pokračuje další debatou. Tentokrát v hotelu Park Inn.

Ještě před ní vyrážíme na vánoční trhy na Masarykovo náměstí. Tady jeho tým rozdává lidem perníčky, zatímco Jiří Drahoš ochutnává svařák a debatuje. Lidé ho vesměs poznávají, chtějí se s ním vyfotografovat. „Přeji vám úspěch, ať to vyhrajete,“ nechávají se slyšet kolemjdoucí.

Den s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem na debatě v hotelu Park Inn by Radisson Ostrava, 14. prosince v Ostravě. Jiří Drahoš a někdejší mluvčí Charty 77 Tomáš HradílekZdroj: Deník / Kaboň Lukáš

To už se zastavuje u „kolostánku“, kde do malých kamen přikládá sympatický muž jako vystřižený z dob první republiky. Pečené kaštany tu voní už z dálky.

„Je jedním z mých dvou favoritů. Zatím jsem se ještě nerozhodl. Jsem moc rád, že jsem ho poznal alespoň na chvilku osobně, ale nevím, jestli mě toto setkání v konečném rozhodnutí ovlivní,“ říká František Petrovič, majitel Koloniálu František.

Přesun do ostravského hotelu Park Inn trvá chvilku. Jiří Drahoš přichází do sálu, kde se sešlo na padesát lidí, vesměs Ostravanů. Zdraví se například s bývalým disidentem, signatářem Charty 77 a polistopadovým ministrem vnitra Tomášem Hradílkem, který držel hladovku, aby současný prezident Miloš Zeman už podruhé nekandidoval na funkci hlavy státu: „Panu Hradílkovi jsem psal i telefonoval, aby upustil od svého záměru. Že to přece nestojí za to…“

ČTENÁŘI DENÍKU SE PTAJÍ:

CO SI PŘEDSTAVUJI POD POJMEM DEMOKRACIE

Především je to rovnost lidí před zákonem, rovnost v rámci společnosti, nikdo není víc než ten druhý. Pro mě je demokracie spjata se svobodou. Nedovedu si představit svobodu bez demokracie a demokracii bez svobody. Jsou to spojené nádoby.

PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA

Respektuji ji. Jdu do toho jako kandidát v rámci přímé volby. Nemá cenu spekulovat, jestli má být přímá volba, nebo nemá být. Ona existuje a já bych byl rád, abychom neexperimentovali ani v dalším období. Nechme, ať se přímá volba ověří.

PRAVOMOCE PREZIDENTA

Jsem s nimi naprosto spokojen. Neměnil bych v ústavě nic.

MILOST JIŘÍMU KAJÍNKOVI

Zvažoval bych udílení milosti komukoliv, koho by navrhli lidé, odborníci z důvodu humanitárních, sociálních nebo zdravotních. Jiří Kajínek nesplňuje ani jeden z těchto důležitých atributů, proč bych milost zvažoval, tak proto bych mu ji nedal. Nejde tak o Jiřího Kajínka. U člověka, který je na tom finančně a zdravotně slušně, humanitárně nestrádá, nevidím důvod, proč by měl dostat milost.

ŠKOLSTVÍ: TVOŘIVÉ VZDĚLÁVÁNÍ. JAK NA TO?

Rozpoutal bych debatu na téma tvůrčí kreativní činnosti ve smyslu například chybějící vrstvy řemeslníků a lidí se středoškolským vzděláním. Dnes skoro nutíme každého, aby šel na vysokou školu. Téměř každá rodina s dětmi si říká, že přece jejich potomci neskončí jen vyučením nebo střední školou. Ale tvůrčí činnost může být v každé disciplíně. Člověk by měl dělat, co umí, co ho baví. Tedy dát příležitost i těmto lidem, vrátit jim ztracenou prestiž, kterou nesmyslnými kroky ztratili. Řemeslníci už dnes pracují s poměrně sofistikovanými stroji, je potřeba je vzdělávat. A lépe než dosud.

VYSTOUPENÍ Z EU

Jako Jiří Drahoš bych ho nepodpořil. Trval bych na tom, aby – pokud by k tomu mělo dojít – proběhla osvětová kampaň. Sám bych referendum nepodpořil. Kdybych dostal k podpisu zákon o obecném referendu, tak bych ho samozřejmě podepsal, ale…

Den s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem který navštivil vánoční trhy na Masarykově náměstí, 14. prosince v Ostravě.Zdroj: Deník / Kaboň Lukáš

PŘIJÍMAT MIGRANTY PRCHAJÍCÍ PŘED VÁLKOU?

Ano, ale máme na to proceduru. Je to věc, která by neměla být nařizována nebo vnucována jakýmkoliv jiným státem nebo společenstvím. Máme své bezpečnostní předpisy, azylový zákon, postupy pro přijímání těchto lidí. Netýká se to jen lidí ze Středního Východu, ale i z Ukrajiny, Balkánu. Uprchlíky, kteří prchají před válkou, bychom měli do našeho programu včlenit a vážně se tím zabývat. To je naše povinnost.

ZÁKAZ KOUŘENÍV RESTAURACÍCH

Jsem nekuřák, s kouřením jsem skončil ve třinácti letech… V principu ano, ale viděl bych výjimky, zejména v malých obcích, kde hospoda je jediné kulturní místo, kde se lidé setkávají. I tam bych vítal jednu místnost kuřáckou a jednu nekuřáckou. Zákaz kouření ve velkých restauracích je v pořádku, ale měly by existovat možnosti výjimek.

DEZINFORMAČNÍ WEBY

Klasický příklad byla kauza lithium, která se objevila na jednom z typických dezinformačních webů, který se jmenuje Aeronet.cz. Kde se vzala, tu se vzala, objevila se před volbami, dnes vyšuměla. Ale každý soudný člověk uzná, že ovlivnila volby velmi výrazně.

JÁ A HUDBA

Absolvoval jsem souběžně lidovou školu umění hry na klavír a trubku, hudbu mám rád. Čtyřicet tři let zpívám v komorním sboru, poslouchám operu, vážnou hudbu. Jsem ale i velkým fanouškem bluesrockové hudby, festival Woodstock je pro mě jedním z vrcholů vzepětí rockové hudby.

JÁ A JÁRA CIMRMAN

To je celoživotní láska. Na prvním představení jsem byl někdy v roce 1967, kdy mělo premiéru představení Vyšetřování ztráty třídní kníhy. Tenkrát jsem v Malostranské besedě vůbec nevěděl, na co jdu. Někdo mi jen říkal, že mám jít na Cimrmany. Nikdy jsem ani neposlouchal Vinárnu u Pavouka, pořad, ve kterém Cimrmani začínali. A už tenkrát mě to nadchlo. A když jsme se seznámili s manželkou, propadla jim taky.

JÁ A SPORT

Denně cvičím, chodil jsem běhat. Snažím se nachodit pět kilometrů denně. To je taková moje rozumná norma. Ne vždy se to podaří, ale člověk se musí hýbat.

CHEMIE V POLITICE

Chemie je důležitá disciplína nejen z toho výrobního hlediska, ale říká se „chemie lásky“, „chemie funguje“. Tak určitě i v politice si někteří političtí partneři padnou do oka víc a někteří méně. Určitá chemie v tom hraje roli. Někdo je vám sympatický od prvního pohledu, možná za tím nestojí žádná chemická reakce, ale ta chemie funguje i v politice.

NEJSILNĚJŠÍ SOUPEŘ

Nemám obavy ze žádného ze svých soupeřů. Můj cíl je dostat se do druhého kola. Předpokládám, že v prvním kole nikdo nevyhraje. Pokud se do druhého kola dostane Miloš Zeman, tak samozřejmě bude mým nejvážnějším soupeřem on.

Martin Pleva: Jak ho vidím

Profesor slušňák

Příjemný úsměv i hlas, klidné a uhlazené vystupování, jasné a srozumitelné odpovědi na jakékoliv otázky, které mu lidé na besedách pokládají.

Takový je Jiří Drahoš – podle mnoha průzkumů kandidát s největší šancí porazit v lednové prezidentské volbě Miloše Zemana, nebo mu být aspoň silným soupeřem.

V těchto dnech vyhrál studentské volby nanečisto, podporuje ho řada osobností a velké naděje mu dávají i sázkaři.

Jaký je rodák z Jablunkova, chemik a bývalý šéf Akademie věd tváří v tvář lidem? Má na to být hlavou státu? On sám říká, že v roli šéfa akademiků měl četná jednání s politiky, a že by si s rolí prezidenta určitě věděl rady. Také proto do voleb jde a věří si. Chtěl by českou politickou scénu umravňovat a zároveň naši zemi důstojně reprezentovatv zahraničí.

Slušňák je to od pohledui podle vystupování. Když se baví s lidmi, kteří za ním přišli na setkání, nebo s těmi, které potkává třeba na ostravských vánočních trzích, vždy v nich zanechává pozitivní dojem. Co je ale pro jedny jeho silnou devízou, může být pro jiné nevýhodou.

Není pan profesor, jak ho oslovují lidé z jeho okolí, přece jen až příliš uhlazený? V porovnání s tím, na co jsme u nás zvyklí, určitě je. Pro někoho tak může být jeho styl trochu nuda. Ostrá vyjádření vystřelená doslova od pasu od něj nečekejte. Pro ty, kteří jsou zastánci hesla, že slušnost není slabost, a chtěli by důstojnou hlavu státu, ale může být Jiří Drahoš dobrou volbou.

Kdo je Jiří Drahoš?
Jiří DrahošZdroj: Deník / Divíšek Martin* Narodil se 20. února 1949 ve slezském Jablunkově. Otec Jiří byl učitel, maminka Anna byla vrchní dětská sestra v místních jeslích.

* Se ženou Evou jsou manželé 43 let, mají dcery Radku a Lenku, dva vnuky a jednu společnou vášeň – Járu Cimrmana.

* Základku vychodil v Jablunkově, pak pokračoval ve studiu na Střední všeobecně vzdělávací škole, kde si vybral matematicko-fyzikální zaměření.

* Po střední škole studoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV).

* Vzhledem k tomu, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce.

*Po listopadu 1989 působil v několika manažerských pozicích. Byl předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

* V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let.

* V pozici šéfa Akademie věd zažil pět premiérů a pět vládních garnitur. To mu podle jeho slov přineslo spoustu cenných zkušeností nejen s organizací vědeckého života, ale taky s praktickou politikou.

* V roce 2012 mu byla udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně.j Je spoluautor řady patentů, čtyři roky zastával prestižní funkci prezidenta Evropské federace chemického inženýrství. Publikoval více než 70 prací v odborných mezinárodních časopisech.

* Svůj volný čas nejraději tráví s rodinou na chatě, kterou si s manželkou před 30 lety sami dostavěli. V létě se věnují turistice a v zimě rádi běžkují. Domluví se anglicky, německy, rusky a polsky.

Od poloviny listopadu vyšly v Deníku exkluzivní reportáže s hlavními kandidáty na Hrad. Všechny najdete na ZDE