„Současná náboženská poptávka je hodně individualistická. Nová hnutí nemají žádnou pronikavou výhodu a lidé si často udělají náboženství ve vlastním „kotlíku“. Někteří ale potřebují společenství. Tak rostou spíše menší společenství než ta velká,“ říká odborník na náboženskou scénu Zdeněk Vojtíšek.

V ČR je oficiálně registrováno třicet církví a náboženských společností. Desítky dalších působí jako občanská sdružení či nadace. Některá nemusí být registrována vůbec. Počet duchovních společností odhaduje Vojtíšek na více než stovku. Hodně nových hnutí vyrůstá na půdě protestantského křesťanství a z tradice ezoterismu – tajných duchovních nauk. Poměrně rychle rostoucí skupinou je buddhismus diamantové cesty.

„Díky přizpůsobení západním standardům, způsobu života i hodnotám je přitažlivý pro mladé úspěšné lidi, studenty či pracovníky IT firem. Jedná se třeba o 1200 lidí,“ říká. Podle něj není třeba varovat před nějakou konkrétní skupinou.

Nevylučuje, že k extrémům může docházet, třeba na půdě satanismu. Samotná činnost žádné skupiny ale díky zaručené svobodě vyznání nemůže být ilegální, jen kriminální činnost jednotlivců, dodal.

#nahled|https://g.denik.cz/50/fb/infografika_nabozenstvi_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/50/fb/infografika_nabozenstvi.jpg|V Česku se zabydlují stovky církví a hnutí.#

Mimozemšťané zachránili populaci vrabců

„Z recese jsme se asi v šestičlenné skupince vypravili z Pardubic do Prahy na přednášku Ivo A. Bendy, která se později stala přímo legendární. Ani ne tak kvůli obsahu, ale proto, jak skončila. Jeden z nespokojených návštěvníků se totiž na chodbě zmocnil práškového hasicího přístroje a milého ,proroka’ dvakrát zkropil,“ uvedl jeden z přímých účastníků setkání Vesmírných lidí, které někteří odborníci na tuto problematiku považují za „odstrašující případ sekty“.

„Bendovo vyprávění mi připadalo jako fantasmagorie založená na střípcích z vědecko–fantastických filmů, smíchaná z ezoterickými, okultními nesmysly a těžkou paranoiou,“ sdělil pardubický účastník „vesmírné“ seance.

„Slyšeli jsme tam například taková moudra, že hodní mimozemšťané zachránili světovou populaci vrabců tím, že ji převibrovali na lepší místo, na lepší svět,“ líčil recesista.

„Dříve na tyto akce jezdila řada nadšenců také jako na úspěšnou zábavnou show, ale po incidentu s hasicím přístrojem už jsou tato setkání jen pro zvané,“ řekl účastník setkání Vesmírných lidí.

„Ty snad nejde považovat za náboženskou skupinu. U některých aktivních členů bych hledal spíše projevy duševních poruch. Na jejich setkáních jde více o emoce než o informace a znalosti. Hodně se tu zdůrazňuje laskavost, milosrdenství, láska a také odpuštění, což může některé lidi přitáhnout. Ale u řady sympatizantů možná ani nemusí být přilnutí k fantastickým představám neviditelných vesmírných flotil kroužících kolem Země úplné,“ domnívá se vedoucí Katedry religionistiky a filozofie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Ivan Štampach.

Setkání s "božskou bytostí"

Motiv „bezvýhradné lásky“ se dá najít i u „božské bytosti“ Matky Lasany, která se na zámku v obci Vlčí Pole má snažit obnovovat volné spojení člověka s božstvím. „Vlčí Pole jsem navštívil asi před šesti lety. Připadalo mi, že Matka Lasana, které tehdy bylo asi třináct let, byla mimo tělo. Když mluvila, tak se jen lehce usmívala. Celé setkání však organizovala její skutečná matka (Matka Diesana), která na mě působila velmi nepříjemně a chladně. Právě ona rozhodovala o tom, kdo je dostatečně vyspělý na setkání s Lasanou, aby jí mohl předat své dopisy, kde ji žádá o pomoc. Podivné bylo i to, když skutečnou dceru oslovovala ,Matko’ a prohlašovala, že obě pracují se Světlem. V žertu jsem si pomyslel, že by bylo fajn, kdyby mi doma pomohla vyměnit žárovky, ale tak to asi myšleno nebylo,“ zavzpomínal jeden z účastníků „daršanu“, tedy setkání s duchovním vůdcem.

„Připadalo mi, jako kdyby celá akce byla vymyšlená rodiči Matky Lasany. Nevím, co za ní je, ale vůbec bych se nedivil tomu, kdyby hlavním cílem bylo z lidí vyloudit peníze. Tehdy zde totiž nabízeli ke koupi celou řadu materiálů, které se týkaly Matky Lasany,“ poznamenal účastník „daršanu“, který prý byl v šoku, jak lehce tu bylo s lidmi manipulováno.

„Pardubicko se v zastoupení různých tradičních či méně tradičních náboženských směrů nijak výrazně neliší od zbytku republiky,“ podotkl Ivan Štampach, podle něhož menšinové náboženské skupiny, jako jsou například Svědkové Jehovovi či Mormoni, nepředstavují o nic větší nebezpečí než velké, zavedené náboženské skupiny.

„Problém bych viděl třeba ve chvíli, kdy se skupina uzavře do sebe a začne usilovně pracovat na posilování svých autorit. To může znamenat riziko sociálních problémů, kdy dochází k názorovým střetům například uvnitř rodiny,“ doplnil uznávaný religionista.

V Pardubicích řada náboženských skupin používá různé „finty“ pro získávání nových členů. Stoupenci hnutí Hare Krišna například rozdávají lidem na ulicích jídlo, Mormoni a Scientologická církev na to jdou přes výuku cizích jazyků. „Takové praktiky se mi nelíbí, kdy se někdo snaží někoho získat prostřednictvím úplně jiné činnosti,“ prohlásil Ivan Štampach.

„Za poslední měsíce jsme žádné problémy se sektami na Pardubicku nezaznamenali,“ informovala náš Deník tisková mluvčí pardubické policie Jana Šrajbrová.

Štěpán Plaček, Tomáš Dvořák