Průběh obřadu není ničím daný. "Záleží zcela na pozůstalých, jak si vše naplánují. Někdo to pojme jako konvenční obřad, jiný jako zahradní slavnost," popsal ředitel. Výhodou obřadu pod širým nebem je neomezená kapacita pozůstalých a oproti krematoriu i přívětivější prostředí. Pohřeb byl podle Červeného dlouhá desetiletí "vyprázdněnou imitací křesťanského obřadu". Kostel nahradila obřadní síň a liturgii vedenou knězem neosobní proslov najatého řečníka. Lidé tak začali hledat alternativu.

Přečtěte si: Nechat pohřeb příbuzného na obci? Lidé možnost volí i kvůli strachu ze smrti

Nejčastějším místem netradičních pohřbů v Praze je Ďáblický hřbitov. "Velkou invenci projevují pozůstalí zpravidla v nedalekém lese vzpomínek, kde jsou přímo vybízeni, aby se oprostili od konvencí a obřad upravili podle svých představ," vysvětlil. Při ukládání urny ke kořenům stromu si pozůstalí připraví občerstvení, vypráví si o zemřelém, zpívají, děti si hrají na louce. "Obdobná invence je i u venkovních obřadů. Pozůstalí se v tomto směru cítí určitě svobodněji," doplnil.

Proti běžnému obřadu je ale venkovní pohřeb nákladnější. Bez hudby a řečníka může vyjít až na více než 9000 korun. V ceně je pronájem kaple, louky, instalace dvou venkovních stanů a zápůjčka laviček a židlí.

Správa pražských hřbitovů pečuje o více než 200.000 hrobů na 29 hřbitovech po celé metropoli. Organizuje mimo jiné projekt adopce významných hrobů.

Čtěte také: Předseda soukromých pohřebních služeb: Nový zákon o pohřebnictví nahraje šmejdům