Stejně smíšené pocity, jako má Marie Bártíková z Vysočiny, má možná více televizních diváků.

Před třemi lety si koupila novou anténu, pak dokonce i zbrusu novou televizi. Těšila se, že digitalizace v Česku, kvůli které si tisíce lidí pořídily nové „vybavení“, pořádně rozšíří nabídku programů. Titulky v novinách před čtyřmi lety přece hlásaly příchod několika zbrusu nových kanálů.

Jenže teď, na jaře 2011, je původní radost poněkud zkalená. „Chytám sice jedenáct kanálů, ale vesměs to jsou odnože starých televizí,“ říká divačka.

Při pohledu do televizního programu vlastně ani nic jiného nelze konstatovat. Původní televize si udělaly svoje „dvojky“, „trojky“ nebo „čtyřky“, ale tím to skončilo. Jediným nově vzniklým plnoformátovým kanálem de facto zůstala TV Barrandov. Ostatní televize buďto vůbec nezačaly, nebo zkrachovaly.

V propadlišti dějin

V lednu letošního roku z éteru zmizela zpravodajská televize Z1, která se profilovala jako kanál pro byznysmeny. V dubnu se pak odmlčela i TV Public.

Ta nyní vysílá hlavně přes satelit či internet. Majitelé Publicu dlužili společnosti Czech Digital Group (vlastní multiplex 3, zjednodušeně linku, na které se šíří signál) několik milionů korun, a technici ji proto odpojili.

Poslední věta by přitom mohla být i odpovědí na to, proč se u nás nakonec žádná televizní revoluce zatím nekoná. A dost možná ani nebude.

Poplatky za šíření signálu (v takzvaných multiplexech) jsou pro malé kanály smrtící. V případě TV Public se hovořilo až o 80 milionech korun ročně.

Novinkou v éteru je tak zatím jen pražská stanice TV Metropol.

„Při vzniku nového televizního kanálu není největší položkou nákup techniky, to je jednorázová investice. Ale jsou to poplatky za šíření signálu,“ vysvětluje Milan Hanuš, technický šéf televizní společnosti SatPlus. „Velké televize si mohou dovolit dotovat další kanály ze zisků toho hlavního. To malé nemohou,“ dodává.

Letos v listopadu bude několikaletý proces digitalizace vysílání v podstatě završen. Už na konci května dojde k vypínání analogu na Jihlavsku, na konci června pak skončí starý signál na několika vysílačích v Jihomoravském kraji. Pomyslné finále nastane v listopadu, kdy technici vypnou analogové vysílání hned na několika desítkách míst po celé republice. Poslední tečkou bude červen 2012, kdy vypnou poslední analog ve Zlíně.

TV kanály v Česku - smělé plány versus realita

Publicista a mediální odborník ze serveru digizone.cz Jan Potůček řekl Deníku:

Zůstali jsme tak někde napůl

Digitalizace je skoro u konce. Splnila podle vás očekávání?
Tak napůl. Měly vzniknout nové televize a měla se rozšířit programová nabídka, což se stalo, ale nevznikly úplně nové televize nových majitelů kromě TV Barrandov. Většina nových televizí je jen zmnožení televizí, které už tady byly. Čili pro samotný trh to neznamená nic, protože konkurence se nekoná.

Co stojí za krachem většiny TV?
Faktorů je více. Od vypsání licencí uplynuly dva tři roky, takže tyto licence jsou dnes už zastaralé. Mezitím přišla finanční krize. Pak provozovatelé zjistili, že vysílání přes digitální pozemní vysílače je příliš nákladné, včasně přestoupili třeba na kabelové televize, jejichž počet vzrostl. Stalo se víc věcí dohromady a vedlo to k tomu, že ze šesti televizí vznikla jen jedna, TV Barrandov.

Kolik vůbec stojí založení televize?
Jeden program pozemního digitálního vysílání stojí 60 až 80 milionů korun ročně. U satelitu to je zhruba desetina. Když digitalizace začínala, tak rozmach satelitů v českých domácnostech ještě nebyl tak velký, takže většina televizí chtěla vysílat digitálně, jinak by neměly šanci. Během let se to ale hodně měnilo ve prospěch satelitu. Jenže lidé z digitálních televizí nevěřili, že bude satelit hrát tak velkou roli. Kdyby třeba Z1 vysílala na satelitu, tak tu ještě mohla být.

Mohla by nějaká TV vzniknout?
Mohlo by jich vzniknout několik. Problém je ale v tom, že do příštího června platí omezení digitálních sítí. Na vysílačích můžou vysílat televize, které na to mají oprávnění. Buď licenci vyhrály, nebo ji dostaly jako náhradu za to, že se vzdaly analogových kmitočtů. Ostatní se tedy budou moci přidat až od června příštího roku. Několik firem se na to chystá, ale myslím si, že šance mají malé kvůli projektům současných televizí. Konkrétně Nova má připraveno asi sedm projektů, jeden až tři spustí v příštím roce.

Kateřina Ciborová