Nárok na příspěvek by měli mít podle předlohy žadatelé, kteří v někdejším Československu platili sociální odvody aspoň 25 let a za Česka před rokem 1996 aspoň rok.

S českým důchodem

Dorovnávací přídavek má být podle novely samostatnou dávkou, která bude vyplácena jen spolu s českým důchodem. Přídavek by mohli dostat třeba lidé, kteří před rozdělením státu bydleli v Česku a jejich zaměstnavatel sídlil na Slovensku.

O přídavek by důchodci museli požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Částka má být stanovena jako rozdíl mezi případným důchodem, který by žadatel dostával za českých podmínek, a součtem skutečné české a slovenské penze. Podle dřívějších informací by měla činit v průměru kolem 1100 korun měsíčně a celkové náklady za celou dobu výplat se odhadují na 3,8 miliardy korun.

Přiznání penze

Výbor navíc navrhl vložit do předlohy ustanovení, které by ministrovi dalo pravomoc změkčit v jednotlivých případech podmínku odpracovaných let pro přiznání starobní penze. „Například nebude-li mít občan odpracováno 25 let, ale 24 let a pět měsíců, mohla by případná komise ministerstva ministrovi doporučit, aby na to nebral ohled a důchod přiznal," řekl předkladatel pozměňovacího návrhu a předseda výboru Martin Vacek (nezařazený). Pro to, aby se nutný počet odpracovaných let snížil, prý nyní vůle není.

Česko přestalo nižší slovenské penze Čechům doplácet předloni na podzim po vyjádření Soudního dvora EU. Podle něj by totiž musel být důchod dorovnán i lidem z ostatních unijních států, kteří pracovali v Československu a mají penzi menší, jinak by šlo o diskriminaci.

Český Ústavní soud potom uvedl, že evropský soud nezohlednil specifické poměry po rozdělení společného státu a penze by se dorovnávat měly. Nejvyšší správní soud se tedy na Soudní dvůr EU obrátil znovu. Vláda pak v létě uložila ministerstvu práce, aby navrhlo model dorovnávání penzí.