Poslanců LIDEM je osm, klub si tedy nyní založit nemůžou. O tom, že koalice straně vznik frakce umožní, hovořila její předsedkyně a vicepremiérka Karolína Peake při schvalování církevních restitucí ve Sněmovně.

Opozice s úpravou nesouhlasila. „Z předlohy se stane nosič potlačení práv opozice a naplnění dohody o politické korupci," prohlásil šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče jde o účelové změny. „Pro parlamentní kulturu je to jedna ze smrtelných ran," přidal se Stanislav Křeček (ČSSD).

Předseda výboru Marek Benda (ODS) zdůvodňoval ztrátu práva opozice blokovat třetí čtení zákonů mimo vymezené dny tím, že nyní může paralyzovat chod Sněmovny. „Je to omezování nekonečných obstrukcí," uvedl.

Snížení počtu poslanců z deseti na šest potřebných pro založení klubu by platilo na dobu během volebního období. Na začátku volebního období klub můžou utvořit nejméně tři poslanci.

Přehlednější pravidla

Ustanovení výbor vložil do senátní novely jednacího řádu Sněmovny, která má zpřísnit a zpřehlednit pravidla pro schvalování zákonů. Projednal i související novelu senátního jednacího řádu. Senát chce, aby zákonodárci museli úpravy předložených norem vždy řádně zdůvodnit. Zakázat chce také doplňování předloh o nesouvisející úpravy.

Výbor nepodpořil Bendův návrh, aby byly všechny body původní novely týkající se Sněmovny zcela vypuštěny. Vedle opozice pro to nezvedli ruku poslanci TOP 09 a Starostů – za novelami jednacích řádů totiž stojí jejich bývalá senátorka Soňa Paukrtová.

Divocí jezdci

Předlohy mají zakázat schvalování takzvaných přílepků či „divokých jezdců", tedy úprav věcně nesouvisejících s projednávaným předpisem. Tuto praxi odmítl už Ústavní soud. Poslanci nebo senátoři by nově museli zdůvodnit nezbytnost navrhovaných úprav, důsledky pro projednávaný zákon i předpokládaný hospodářský a finanční dopad.

Novely mají také umožnit přerušení procesu závěrečného schvalování zákona na návrh jeho předkladatele. Má se tím vytvořit nejméně 24hodinový prostor k posouzení dopadů poslaneckých či senátorských úprav normy. Pochyby vzbuzuje ustanovení, podle něhož by měl předseda či předsedkyně Sněmovny spolu s organizačním výborem rozhodovat o tom, zda navrhovaný zákon splňuje předepsané náležitosti.