Naše maminka byla vždy krásně oblečená dáma. Postupem nemoci se z ní ale stal jiný člověk. Přestala o sebe úplně pečovat. Udržet standard života a hlavně hygienu i přes její odpor nám bralo hodně sil. Nechápala naši péči a myslela si, že jí ubližujeme. Situace došla tak daleko, že jsme se báli, že si pustí plyn a ohrozí tím sousedy v paneláku. Myslím, že jsme udělali dobré rozhodnutí, když jsme maminku umístili do Alzheimer centra v Jihlavě," zavzpomínala na léta péče Lenka Plocková z Vysočiny.

Rozhodně však není sama. Sice nejsou k dispozici nejnovější čísla, ale odhaduje se, že rozpadem osobnosti v Česku trpí kolem 150 tisíc lidí. Světová organizace Alzheimer's Disease International uvádí, že v roce 2015 žilo na světě 46,8 miliónu lidí s demencí, což představuje zhruba počet obyvatel Španělska. Navíc se každé tři sekundy objeví nový případ. Počet lidí se tedy pravděpodobně každých dvacet let zdvojnásobí a v roce 2050 bude na světě až 131, 5 miliónu nemocných.

Nemoc postihuje dvakrát častěji ženy než muže a má také různé příčiny. Podle České alzheimerovské společnosti se na demenci populace z 62 procent podílí Alzheimerova choroba. Počet pacientů Všeobecné zdravotní pojišťovny s touto chorobou za poslední tři roky stoupl o 22 procent a roční náklady na péči pojišťovna vyčíslila ve výši 891 milionů korun.

Objem peněz je jedna věc, mnohem důležitější je ale jejich efektivní využívání. „V tuto chvíli je péče vlivem roztříštěností na některých místech příliš drahá a prostředky se vynakládají ne-efektivně. Populace stárne a lidí bude přibývat. S tím by se mělo počítat v akutní péči, hlavně proto, že mají specifické potřeby, zejména v pokročilejších stadiích onemocnění. Prostředky lze vynakládat i efektivněji," řekla lékařka a zakladatelka Gerontologického centra v Praze Iva Holmerová.

Cedule a různé nápovědy pomohou

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že pouze 25 procent nemocných je v ambulantní péči a jen jednomu z šestnácti je poskytována péče lůžková. Holmerová se domnívá, že lidé s demencí nemají dostatečnou péči a že je společnost vytěsňuje na okraj. „Osvěta sice pokročila a z nemoci se stal prioritní problém evropské zdravotní politiky, přesto s tím má společnost stále problémy a nechce ji přijímat. Měli bychom pacientům vyjít mnohem více vstříc," zdůraznila Holmerová.

Nemuselo by se přitom dělat příliš, jen někde pro lidi s demencí vytvořit přátelštější prostředí. „Pro vozíčkáře se prosazuje bezbariérové prostředí, které bude přátelské. I prostředí, které je přehlednější, kde jsou různé nápovědy, nápomocné prvky, které by mohli využívat lidé s demencí, je přátelštější i pro ostatní lidi," dodala přední česká gerontoložka.

Demence a pohlaví v ČRZdroj: DENÍK

Denis Drahoš