Jejich vyhlazení bylo jednou z nacistických odpovědí na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Rozzuřený vůdce Adolf Hitler požadoval exemplární trest a Lidice byly vybrány spíše náhodou. Na počátku celé tragédie byl zadržený dopis, v němž se jistý Josef Říha snažil ukončit mimomanželský vztah s dělnicí Annou Maruščákovou. Říha napsal dopis tak, aby utvrdil svoji milou v domnění, že je odbojářem, který musí kvůli své činnosti zmizet. Přestože výslechy ani domovní prohlídky neprokázaly nic, co by Lidice s atentátem spojovalo, vydal Hitler rozkaz vymazat je z mapy.

Přímo na místě bylo zastřeleno 173 mužů a chlapců starších 15 let. Ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku, děti deportovány k „rasovému zkoumání". Válku jich přežilo jen 16. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických obyvatel.

V Lidicích si v neděli připomenou 70 let od vyhlazení obce

Sedmdesát let od vyhlazení obce nacistickými vojáky si dnes připomenou účastníci pietního aktu v Lidicích na Kladensku. U hromadného hrobu popravených mužů se sejdou pamětníci i politici. Promluví premiér Petr Nečas, kardinál Dominik Duka přednese modlitbu, vystoupí také předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Následnou tradiční přehlídku souborů ze 14 českých a moravských krajů zpestří vystoupení souboru z Anglie a zpěvačky Anety Langerové. Návštěvníci mohou využít dne otevřených dveří v lidickém památníku, kdy je vstup do muzea a galerie zdarma.

Lítost nad masakry v Lidicích a Ležákách vyjádřil v pátek německý prezident Joachim Gauck v dopise prezidentovi Václavu Klausovi. „Myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti," napsal.