„Za první tři pracovní dny roku jsme měli rekordní počet hovorů, volalo k nám padesát lidí za den,“ informoval Michal Horažďovský, vedoucí Zlaté linky nadace Elpida, podle něhož je obtížné se někdy dovolat.

Lidé ovšem volají nejen o radu, protože jsou zmateni z reformy a nevyznají se v ní, ale chtějí dát najevo i nesouhlas nebo pobouření z ní. Mezi volajícími převažují starší lidé.
 
Náročnost a počet hovorů se u Zlaté linky nesnížila ani po prvních lednových dnech. Počty volajících rostou dokonce i v porovnání se závěrem loňského roku, kdy už kvůli obavám z přicházejících novinek lidé linky hojně využívali. „Teď je to asi o deset procent více,“ vypočítával Robert Pitrák z nadace Život 90.
 
Již během několika dní totiž výrazně pocítila řada lidí nové poplatky za návštěvu lékaře i recepty v lékárnách. „Lidé jsou naštvaní, někteří to potřebují jen ventilovat, ale většina jich chce nějakou radu nebo si chce udělat pořádek v systému poplatků,“ prohlásil Horažďovský. „Hodně třeba řeší, co je a co není klinické vyšetření a za které vyšetření se vlastně platí,“ pojmenoval jedno z témat Horažďovský.
 
Někteří lidé, především senioři, se podle pracovníků linek důvěry po zaplacení několika částek za léky a vyšetření ocitají v tíživých životních situacích a mají strach, že již nevystačí s dosavadním měsíčním rozpočtem. „Někdy je tento strach kromě lékařských poplatků spojen zároveň s vyššími nájmy a lidé pak dávají najevo velké existenční obavy, že už to prostě neutáhnou,“ řekl Pitrák.
 
Kvůli přetíženým linkám se ale mnohdy stává, že se nedovolají a jejich nespokojenost pak narůstá. „To se stává, většina volajících ale končí hovor klidná a oceňuje, že jim někdo bezplatně pomůže,“ reagoval Horažďovský.
 
Racionální podněty seniorů přitom nekončí u pracovníka linky. Nadace se je snaží vyhodnocovat a poskytovat je orgánům státní správy. „Snažíme se je předávat Radě pro seniory při ministerstvu práce,“ potvrdil Pitrák.
 
Stovkami stížností na reformu je zavalen i Ústavní soud v Brně. „Nejsou to návrhy na zahájení řízení, my s nimi nic nemůžeme dělat,“ upozornil mluvčí soudu Michal Spáčil. „Všechny se týkají jen poplatků u doktora, žádný jiný prvek reformy nenapadají,“ dodal. Podle něj je ale těch stížností tolik, že na ně soud ani nestačí odpovídat.

Ústavní soud zatím neví, kdy o reformách rozhodne

Ústavní soud zatím neví, kdy rozhodne o stížnostech proti reformě. Oznámil již ale, že je projedná přednostně. Oficiální návrhy na zrušení paragrafů zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dostal soud čtyři. Dva z nich – komunistů a skupiny senátorů – odmítl a přiřadil jako vedlejší účastníky ke staršímu návrhu ČSSD. Včera soud rozhodl, že stížnost ČSSD rozdělí na tři části – sociální, zdravotní a zbytek.
 
„Aby měla každá oblast svého zpravodaje a řízení se urychlilo,“ řekl mluvčí soudu Michal Spáčil. Podle něj se ale přesto nedá očekávat, že by soud vynesl verdikt o tom, zda reforma je či není v souladu s ústavou, během nejbližších týdnů. Čtvrtý návrh, který podali soudci Městského soudu v Brně, se týkal platů soudců. Ten Ústavní soud odmítl.