I tyto otázky padaly během čtvrtečního jednání Senátu o Lisabonské smlouvě. Vznášeli je především zákonodárci za ODS, kteří mají řadu výtek k textu dokumentu, jenž nahradil evropskou ústavu. A právě jejich pochybnosti rozhodly o tom, že senátoři odeslali Lisabonskou smlouvu k Ústavnímu soudu ČR, aby posoudil, zda je v souladu s ústavou. Má tak učinit neprodleně. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji všech 27 členských států unie ratifikuje do konce roku.

„Cokoli zpochybňuje svobodu rozhodování, je nepřítelem demokracie,“ uvedl například senátor KDU-ČSL Josef Kalbáč. Poukázal i na fakt, že smlouva ruší jednomyslný souhlas všech států s předkládanými návrhy a nahrazuje ho kvalifikovanou většinou. „Posouzení ústavnosti je proto zcela namístě,“ dodal Kalbáč. Brněnský senátor za Cestu změny Jiří Zlatuška oponoval, že je absurdní nechat zkoumat text, v jehož záhlaví je ujištění premiéra Mirka Topolánka potvrzující jeho soulad s ústavním pořádkem ČR. „Takže podle vás nám premiér lže?,“ ptal se Zlatuška. Senátor za ODS Jiří Oberfalzer upozornil, že odklon od práva veta by mohl vést k schvalování rozhodnutí, u nichž by se jinak těžko hledala shoda.

Jaroslavu Kuberovi z ODS se zase nelíbí, že dokument se odkazuje na Listinu práv a svobod EU, která je podle něj socialistickým dítkem. „Budu za všech okolností hlasovat proti smlouvě a věřím, že stejně jako se rozpadl Sovětský svaz, rozpadne se časem i Evropská unie,“ řekl Kubera. Ačkoli senátoři za ČSSD a nezávislé zdůrazňovali, že smlouva posiluje evropskou spolupráci v zahraniční i bezpečnostní politice a občané vyjádřili souhlas s tímto směřováním už v referendu o připojení k EU, názor ODS převládl. Za její posouzení Ústavním soudem se postavil i vicepremiér Alexandr Vondra.